tag:blogger.com,1999:blog-27353917680950460582024-03-12T21:39:18.335-07:00ആകാശക്കാഴ്ചകൾഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.comBlogger184125tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-28926467987227732772021-02-03T07:43:00.001-08:002021-02-03T07:43:57.822-08:00പെർസിവറൻസ് ചൊവ്വയിലെത്താറായി<p style="font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; line-height: 138%; margin-bottom: 0cm; text-decoration: none;"><span style="color: black;"><span style="font-family: Manjari;"><span style="font-size: x-small;"><span style="background: transparent none repeat scroll 0% 0%;"></span></span></span></span><span style="color: black;"><span style="background: transparent none repeat scroll 0% 0%;"><span style="font-family: Manjari;"><span lang="hi-IN"><span style="font-size: x-small;"><span style="font-style: normal;"><span style="font-weight: normal;"></span></span></span></span></span></span></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="color: black;"><span style="font-family: Manjari;"><span style="font-size: x-small;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV7Elv42s75J6g3fVgN9bDHTQjdTycFhtaXWaVrYKoxwXRlGxnsIi4GZx-3PteEY6PRCpvlRWeXrDtuzCRSkukIjPWCPkoWwZniIPbEBP5wDo4ZSBiO2mDp1NcJiuGIchn38zNgsiCWYI/s1024/PIA21635-br2.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="576" data-original-width="1024" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV7Elv42s75J6g3fVgN9bDHTQjdTycFhtaXWaVrYKoxwXRlGxnsIi4GZx-3PteEY6PRCpvlRWeXrDtuzCRSkukIjPWCPkoWwZniIPbEBP5wDo4ZSBiO2mDp1NcJiuGIchn38zNgsiCWYI/s320/PIA21635-br2.jpg" width="320" /></a></span></span></span></div><span style="color: black;"><span style="font-family: Manjari;"><span style="font-size: x-small;"><br /></span></span></span>നാസയുടെ മാർസ് 2020 പെർസെവെറൻസ് റോവർ ദൗത്യം ചൊവ്വയുടെ ഉപരിതലത്തിൽ ഇറങ്ങാൻ ഇനി ഏതാനും ദിവസങ്ങൾ കൂടിയേഉള്ളു. സെക്കന്റിൽ 2.5 കി.മീറ്റർ വേഗത്തിൽ പെർസിവറൻസ് ചൊവ്വയോട് അടുത്തു കൊണ്ടിരിക്കുകയാണ്. <br /><br />ബഹിരാകാശത്തേക്ക് വിക്ഷേപിച്ച ഏറ്റവും വലിയതും, ഭാരം കൂടിയതും, ഏറ്റവും വൃത്തിയുള്ളതും, ഏറ്റവും നൂതനവുമായ ആറ് ചക്രങ്ങളുള്ള ഈ പേടകം ചൊവ്വയിലെ പുരാതന ജീവിതത്തിന്റെ അടയാളങ്ങൾക്കായി ജെസെറോ ഗർത്തത്തിൽ തിരയുകയും സാമ്പിളുകൾ ശേഖരിക്കുകയും ചെയ്യും. <br /><br />1965 ജൂലൈയിൽ മാരിനർ 4ന്റെ പറക്കൽ മുതലാണ് നാസ അതിന്റെ ചൊവ്വ പര്യവേക്ഷണം ആരംഭിക്കുന്നത്. അതിനുശേഷം രണ്ട് ഫ്ലൈബൈകളും, വിജയകരമായ ഏഴ് ഓർബിറ്ററുകളും, എട്ട് ലാൻഡറുകളും വിക്ഷേപിക്കുകയുണ്ടായി അവയിൽ നിന്നും ലഭിച്ച അറിവുകളെല്ലാം തന്നെ പെർസിവറൻസിന്റെ രൂപകല്പനയിൽ സഹായകമായിട്ടുണ്ട്. ചുവന്ന ഗ്രഹത്തെക്കുറിച്ചുള്ള നമ്മുടെ അറിവ് വികസിപ്പിക്കുക മാത്രമല്ല, ഭൂമിയിലെയും മറ്റു ഗ്രഹങ്ങളിലെയും ജീവന്റെ ഉത്ഭവത്തെക്കുറിച്ചുള്ള ചോദ്യങ്ങൾക്ക് ഉത്തരം കണ്ടെത്താനും പെർസിവറൻസിന്റെ കണ്ടെത്തലുകൾ സഹായിക്കും. <br /><br />പുരാതന സൂക്ഷ്മജീവികളുടെ അടയാളങ്ങൾ തിരയാൻ പറ്റിയ ഏറ്റവും നല്ല സ്ഥലമായാണ് ജെസെറോ ക്രേറ്റർ പരിഗണിക്കുന്നത്. ഇപ്പോൾ വറ്റിവരണ്ടു കിടക്കുന്ന ഈ ഗർത്തം കോടിക്കണക്കിനു വർഷങ്ങൾ മുമ്പ് ജലം നിറഞ്ഞ ഒരു തടാകമായിരുന്നു. 45കി.മീറ്റർ വിസ്താരമുണ്ടായിരുന്ന ഈ തടാകത്തിൽ നിന്ന് ഉത്ഭച്ച് ഒഴുകിയിരുന്ന ഒരു നദിയും അതിന്റെ കരയിൽ സജീവമായ ഡെൽറ്റാ പ്രദേശവുമുണ്ടായിരുന്നു. പെർസിവെറൻസിന്റെ സാമ്പിൾ കാഷിംഗ് സിസ്റ്റം ജെസെറോയിൽ നിന്ന് ശേഖരിക്കുന്ന പാറയും റെഗോലിത്തും (തകർന്ന പാറയും പൊടിയും) ഭൂമിക്കപ്പുറത്തുള്ള ജീവന്റെ നിലനിൽപ്പിനെക്കുറിച്ചുള്ള അടിസ്ഥാന ചോദ്യങ്ങൾക്ക് ഉത്തരം നൽകാൻ സഹായിക്കും. ഇതിന്റെ തുടർച്ചയായി യൂറോപ്യൻ ബഹിരാകാശ ഏജൻസിയുമായി സഹകരിച്ച് രണ്ട് ദൗത്യങ്ങൾ കൂടി നാസ ആവിഷ്കരിച്ചിട്ടുണ്ട്. <br /><br />പെർസിവറൻസിന്റെ നൂതന ശാസ്ത്ര ഉപകരണങ്ങൾ ഫോസിലൈസ് ചെയ്ത സൂക്ഷ്മജീവികളെ വേട്ടയാടാൻ സഹായിക്കുക മാത്രമല്ല, ചൊവ്വയുടെ ഭൂമിശാസ്ത്രത്തെയും അതിന്റെ ഭൂതകാലത്തെയും വർത്തമാനത്തെയും ഭാവിയെയും കുറിച്ചുള്ള നമ്മുടെ അറിവ് വർദ്ധിപ്പിക്കാനും സഹായിക്കും. <br /><br />പെർസെവെറൻസിന്റെ ഏഴ് ശാസ്ത്ര ഉപകരണങ്ങളിൽ ഭൂരിഭാഗവും ഗ്രഹത്തിന്റെ ഭൂമിശാസ്ത്രത്തെയും ജ്യോതിർജീവശാസ്ത്രത്തെയും കുറിച്ച് കൂടുതലറിയാനാണ് ലക്ഷ്യമിടുന്നതെങ്കിലും ഭാവിയിലെ ചൊവ്വ പര്യവേക്ഷണത്തെ സഹായിക്കാനാതകുന്ന വിവരങ്ങൾ ലഭ്യമാക്കുന്നതിനു വേണ്ടിയുള്ള സാങ്കേതികവിദ്യകളും ഈ ദൗത്യം വഹിക്കുന്നു. ചൊവ്വയിലെ കാർബൺ ഡൈ ഓക്സൈഡിനെ ഓക്സിജനായി പരിവർത്തനം ചെയ്യുന്നത് സാധ്യമാണെന്ന് തെളിയിക്കുന്നതിനാണ് റോവറിന്റെ ചേസിസിലെ കാർ-ബാറ്ററിയുടെ വലുപ്പമുള്ള ഉപകരണമായ മോക്സി (മാർസ് ഓക്സിജൻ ഇൻ-സിറ്റു റിസോഴ്സ് യൂട്ടിലൈസേഷൻ എക്സ്പിരിമെന്റ്) രൂപകൽപ്പന ചെയ്തിരിക്കുന്നത്. ഇതു സാദ്ധ്യമായാൽ ഭാവിയിൽ ചൊവ്വാ പര്യവേക്ഷകർക്ക് റോക്കറ്റ് ഇന്ധനത്തിന്റെ ഒരു ഘടകമായി ഈ ഓക്സിജൻ ഉപയോഗിക്കാൻ കഴിയും. മാത്രമല്ല ചൊവ്വയിൽ കഴിയുമ്പോൾ പ്രാണവായുവായും ഉപയോഗിക്കാം. <br /><br /> ടെറൈൻ - റിലേറ്റീവ് നാവിഗേഷൻ സിസ്റ്റം റോവറിനെ അപകടങ്ങളിൽ നിന്നും രക്ഷപ്പെടുത്തുന്നതിന് സഹായിക്കുന്നു. MEDLI2 (Mars Entry, Descent, and Landing Instrumentation 2) സെൻസർ സ്യൂട്ട് ചൊവ്വയുടെ അന്തരീക്ഷത്തിലൂടെ സഞ്ചരിക്കുമ്പോൾ ലഭിക്കുന്ന വിവരങ്ങൾ ശേഖരിക്കുന്നു. ഇങ്ങനെ കിട്ടുന്ന വിവരങ്ങൾ ഭാവിയിലെ വലിയ ദൗത്യങ്ങൾ കൂടുതൽ സുരക്ഷിതമാക്കുന്നതിന് സഹായകമാകും. പ്രത്യേകിച്ച് മനുഷ്യരെ ഉൾക്കൊള്ളുന്ന ദൗത്യങ്ങൾ. <br /><br />മറ്റൊരു പ്രധാനപ്പെട്ട സാങ്കേതിക വിദ്യാ പരീക്ഷണം ഇൻജെനുവിറ്റി എന്നു പേരു നൽകിയിരിക്കുന്ന ചൊവ്വാ ഹെലികോപ്റ്ററാണ്. ഇത് റോവറിന്റെ വയറിനുള്ളിലാണ് ഉള്ളത്. പെർസിവറൻസ് ദൗത്യത്തിന്റെ ആദ്യത്തെ 90 ദിവസത്തിനുള്ളിൽ ഏറ്റവും അനുകൂലമായ സാഹചര്യം ഒത്തു വരുമ്പോൾ ഹെലികോപ്റ്ററിനെ ചൊവ്വയുടെ ഉപരിതലത്തിലേക്കു നിക്ഷേപിക്കുകയും ആദ്യത്തെ പരീക്ഷണപ്പറക്കൽ നടത്തുകയും ചെയ്യും. ഇതു വിജയകരമാവുകയാണെങ്കിൽ നാലു തവണകൂടി ചൊവ്വയുടെ അന്തരീക്ഷത്തിൽ ഇൻജെനുവിറ്റി പറന്നു കളിക്കും. ഭൂമിക്കു പുറത്ത് ആദ്യമായാണ് ഇത്തരം പറക്കൽ ദൗത്യം നടക്കുന്നത്. ഈ പരീക്ഷണങ്ങളിൽ നിന്നും കിട്ടുന്ന വിവരങ്ങൾ അടുത്ത തലമുറ ചൊവ്വ ഹെലികോപ്റ്ററുകളുടെ നിർമ്മാണത്തിൽ ശാസ്ത്രജ്ഞരെ സഹായിക്കും. <br /><br />കോവിഡ് 19 നാസയിലെ പ്രവർത്തനങ്ങളെയും ബാധിച്ചിട്ടുണ്ട്. മാർസ് 2020 ടീമിലെ അംഗങ്ങളിൽ ഭൂരിഭാഗവും ടെലിവർക്ക് വഴിയാണ് അവരുടെ ജോലികൾ നിർവഹിക്കുന്നത്. എന്നാൽ നേരിട്ടുള്ള സാന്നിദ്ധ്യം ആവശ്യമായ ചില ജോലികളിൽ കൃത്യമായ കോവിഡ് പ്രോട്ടോക്കോൾ ഉറപ്പു വരുത്തിയിട്ടുണ്ട്. ലാന്റിങ്ങ് സമയത്ത് JPLകൺസോളിൽ എത്തേണ്ടവർക്ക് മൂന്നു ദിവസം നീണ്ടു നിൽക്കുന്ന പരിശീലനം നൽകിയിട്ടുണ്ട്. <br /><br /> പുരാതന സൂക്ഷ്മജീവികളുടെ അടയാളങ്ങൾ തേടുന്നതുൾപ്പെടെയുള്ള ജ്യോതിർജീവശാസ്ത്രമാണ് പെർസിവറൻസിന്റെ പ്രധാന ലക്ഷ്യം . റോവർ ഗ്രഹത്തിന്റെ ഭൂമിശാസ്ത്രത്തെയും മുൻകാല കാലാവസ്ഥയെയും പഠിക്കുകയും, ചുവന്ന ഗ്രഹത്തിലെ മനുഷ്യ പര്യവേക്ഷണത്തിന് വഴിയൊരുക്കുകയും ചെയ്യും. കൂടാതെ ചൊവ്വയിലെ പാറയും റെഗോലിത്തും ശേഖരിക്കുന്നതിനുള്ള ആദ്യ ദൗത്യം കൂടിയാണിത്. ഇ.എസ്.എ (യൂറോപ്യൻ ബഹിരാകാശ ഏജൻസി) യുമായി സഹകരിച്ച് നാസയുടെ പരിഗണനയിലുള്ള തുടർന്നുള്ള ദൗത്യങ്ങൾ ചൊവ്വയിലേക്ക് ബഹിരാകാശ പേടകങ്ങൾ അയച്ച് ഈ സാമ്പിളുകൾ ശേഖരിച്ച് ഭൂമിയിലെത്തിച്ച് കൂടുതൽ വിശദമായ പഠനങ്ങൾക്ക് ഉപയോഗപ്പെടുത്തും.<p><style type="text/css">p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></p><p>
</p><p><iframe allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/rzmd7RouGrM" width="560"></iframe> </p><p><span style="font-size: x-small;">പെർസിവറൻസ് ചൊവ്വയിൽ ഇറങ്ങുന്നതിന്റെ അനിമേഷൻ</span> <br /></p>ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-7597955050802052052020-11-14T22:01:00.001-08:002020-11-14T22:01:40.260-08:00ബഹിരാകാശനിലയം<p> ആകാശനിരീക്ഷണത്തിൽ താൽപര്യമുള്ളവർ ഏറെ കൗതുകത്തോടെ കാത്തിരിക്കാറുണ്ട് അന്താരാഷ്ട്ര ബഹിരാകാശ നിലയം(ISS) തങ്ങളുടെ തലക്കു മുകളിലൂടെ കടന്നു പോകുന്നതു കാണാൻ. ഇന്ന് (15-11-2020) അതിനു നല്ലൊരു അവസരം കൈവന്നിരിക്കുകയാണ്. ഇന്നു സന്ധ്യക്ക് 6.33 ആവുമ്പോൾ തെക്കു പടിഞ്ഞാറൻ ചക്രവാളത്തിൽ നിന്ന് ISS ഉദച്ചുയരും. 6.36ന് ഏകദേശം തലക്കു മുകളിലെത്തും. 6.39ന് വടക്കു കിഴക്കൻ ചക്രവാളത്തിൽ അസ്തമിക്കും. ആറു മണിയോടു കൂടി സൂര്യൻ അസ്തമിക്കുന്നതു കൊണ്ട് നന്നായി കാണാൻ കഴിയും. തിളക്കമുള്ള ഒരു നക്ഷത്രം കടന്നു പോകുന്നതു പോലെയാണ് കാണാൻ കഴിയുക.<br /><br />നിലയം തലക്കു മുകളിലെത്തുമ്പോൾ ആകാശത്തു കാണുന്ന ഏറ്റവും തിളക്കമുള്ള വസ്തു അതുതന്നെയായിരിക്കും. തിളക്കം കൊണ്ട് ശ്രദ്ധിക്കപ്പെടുന്ന മറ്റുള്ളവ ചൊവ്വ, വ്യാഴം, ശനി എന്നീ ഗ്രഹങ്ങളായിരിക്കും. നിലയത്തെ അടിസ്ഥാനമാക്കി ഈ ഗ്രഹങ്ങളെയും തിരിച്ചറിയാൻ നമുക്കൊന്നു ശ്രമിക്കാവുന്നതാണ്. 6.35നും 6.36നും ഇടയിലാണ് ISS വ്യാഴം, ശനി എന്നീ ഗ്രഹങ്ങളുടെ സമീപത്തു കൂടി കടന്നു പോകുക. അപ്പോൾ നിലയത്തിന്റെ വടക്കു-പടിഞ്ഞാറു ഭാഗത്തായി കാണുന്ന തിളക്കമേറിയ വസ്തുക്കളാണ് വ്യാഴവും ശനിയും. ഇതിൽ കൂടുതൽ തിളങ്ങുന്നത് വ്യാഴവും മറ്റേത് ശനിയുമാണ്. 6.37 ആകുമ്പോഴേക്കും ചൊവ്വയേയും കടക്കും. നിലയത്തിന്റെ കിഴക്ക് ഭാഗത്താണ് ചൊവ്വയെ കാണാൻ കഴിയുക.<br /><br />ഭൂമിയിൽ നിന്നും ശരാശരി 400കി.മീറ്റർ ഉയരത്തിലാണ് ഇത് ഭൂമിയെ ചുറ്റുന്നത്. സെക്കന്റിൽ ശരാശരി 7.66കി.മീറ്റർ വേഗതയിൽ സഞ്ചരിക്കുന്ന ബഹിരാകാശനിലയം ഏകദേശം 93 മിനിറ്റു കൊണ്ട് ഭൂമിയെ ഒരു പ്രാവശ്യം പ്രദക്ഷിണം ചെയ്യുന്നുണ്ട്. ഇങ്ങനെ ഒരു ദിവസം 15 തവണ ഭൂമിയെ പ്രദക്ഷിണം ചെയ്യുന്നുണ്ടെങ്കിലും ഓരോ പ്രാവശ്യവും നമുക്ക് ഇതിനെ കാണാൻ കഴിയാറില്ല. സൂര്യപ്രകാശമുള്ള പകലുകളിൽ കാണാൻ കഴിയില്ല. സൂര്യപ്രകാശം തട്ടി പ്രതിഫലിക്കുന്നതു കൊണ്ടാണ് നമുക്കിതിനെ കാണാൻ കഴിയുന്നത്. അതുകൊണ്ട് സൂര്യാസ്തമനത്തിനു ശേഷം രണ്ടു മണിക്കൂർ വരെയും സൂര്യോദയത്തിനു രണ്ടു മണിക്കൂർ മുമ്പു മുതലും മാത്രമേ കാണാൻ കഴിയൂ. മറ്റു രാത്രകാലസമയങ്ങളിൽ ബഹിരാകാശ നിലയത്തിന്റെ ഓർബിറ്റിനപ്പുറത്തേക്കും ഭൂമിയുടെ നിഴൽ നീണ്ടുകിടക്കുന്നതു കൊണ്ട് അതിനെ നമുക്ക് കാണാൻ കഴിയില്ല.<br /><br />ഏഴു ബഹിരാകാശയാത്രികർ ഇപ്പോൾ ബഹിരാകാശനിലയത്തിലുണ്ട്. അപ്പോൾ ഇന്ന് ബഹിരാകാശനിലയത്തെ കാണുമ്പോൾ അവർക്ക് ഒരു ഹായ് പറയൂ....</p>ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-49689893642219570112020-09-21T07:30:00.003-07:002020-09-21T07:41:13.502-07:00മെക്ബ്യൂഡെ - സിംഹത്തിന്റെ മടക്കിവെച്ച കാൽ<p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZ3T2KUrdaTOqeRbZimc_t4SASnDODtHi8M9zIbLkuxdKmmwKQb89kM5kX8WHsYz4fkDLYLxg99M9W_FWhKLD3GvDY9gFYDYt0Ms26Sqw0M4vuDXz4-ZWsZKgbu8Yvd3lrrdJCRGoGj48/s1018/%25E0%25B4%25AE%25E0%25B5%2586%25E0%25B4%2595%25E0%25B5%258D%25E0%25B4%25AC%25E0%25B5%258D%25E0%25B4%25AF%25E0%25B5%2582%25E0%25B4%25A1%25E0%25B5%2586.png" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1018" data-original-width="886" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZ3T2KUrdaTOqeRbZimc_t4SASnDODtHi8M9zIbLkuxdKmmwKQb89kM5kX8WHsYz4fkDLYLxg99M9W_FWhKLD3GvDY9gFYDYt0Ms26Sqw0M4vuDXz4-ZWsZKgbu8Yvd3lrrdJCRGoGj48/s320/%25E0%25B4%25AE%25E0%25B5%2586%25E0%25B4%2595%25E0%25B5%258D%25E0%25B4%25AC%25E0%25B5%258D%25E0%25B4%25AF%25E0%25B5%2582%25E0%25B4%25A1%25E0%25B5%2586.png" /></a></div><br /> <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/05/blog-post_19.html">പോളക്സിലെ</a> കാലിലെ ഒരു നക്ഷത്രമാണ് മെക്ബ്യൂഡെ. <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/07/blog-post_26.html">മെബ്സൂട്ടെയും</a> മെക്ബ്യൂഡെയും തമ്മിൽ മാറിപ്പോകരുത് കേട്ടോ. ഭൂമിയിൽ നിന്നും 1200 പ്രകാശവർഷം അകലെയാണ് ഇതു കിടക്കുന്നത്. ബെയർ ഇതിന് സീറ്റ ജമിനോറം എന്ന പേരാണ് നിർദ്ദേശിച്ചത്. സിംഹത്തിന്റെ മടക്കിവെച്ച കാൽ എന്നർത്ഥം വരുന്ന അറബി വാക്കിൽ നിന്നാണ് മെക്ബ്യൂഡെ എന്ന പേരുണ്ടായത്. ഭൂമിയിൽ നിന്നും നോക്കുമ്പോൾ ഒറ്റ നക്ഷത്രമായാണ് കാണുന്നതെങ്കിലും ഇതിൽ ഒന്നിൽ കൂടുതൽ നക്ഷത്രങ്ങളുണ്ട് എന്നു കണ്ടെത്തിയിട്ടുണ്ട്. വാഷിങ്ടൺ ഡബിൾസ്റ്റാർ കാറ്റലോഗിൽ (WDS) ഇതിന് WDS J07041+2034 എന്ന പേരാണ് നൽകിയിട്ടുള്ളത്. എന്നാൽ അമേരിക്കൻ മൾട്ടിപ്ലിസിറ്റി കാറ്റലോഗിൽ (WMC) WDS J03158-0849 Aa, Ab എന്ന പേരിൽ മെക്ബ്യൂഡെയെ ഉൾപ്പെടുത്തി. ഇതാണ് അന്താരാഷ്ട്ര ജ്യോതിശാസ്ത്ര സംഘടന അംഗീകരിച്ചത്. ഓരോ നക്ഷത്രത്തിനും പ്രത്യേകമായി പേരു നൽകുക എന്നതാണ് അന്താരാഷ്ട്ര ജ്യോതിശാസ്ത്ര സംഘടനയുടെ രീതി. അതു കൊണ്ട് ഇതിലെ J03158-0849 Aa എന്ന നക്ഷത്രത്തിനാണ് മെക്ബ്യൂഡെ എന്ന പേരു നൽകിയത്. നമുക്ക് ഇവിടെ നിന്നു നോക്കുമ്പോൾ ഇവ വേറെ വേറെ കാണാത്തതു കൊണ്ട് പരമ്പരാഗത രീതിയിൽ തന്നെ മെക്ബ്യൂഡെ എന്നു വിളിക്കാം.<br /><p></p>ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-82799636594288306582020-08-21T10:19:00.002-07:002020-08-29T08:13:52.419-07:00മാനത്തെ മാസങ്ങൾ<p>
</p><p style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">മലയാളമാസങ്ങള്
ഏതൊക്കെയാണെന്ന് അറിയാമോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?<br />
</span></span>
</p>
<p style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ചിങ്ങം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">കന്നി</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">തുലാം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">വൃശ്ചികം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ധനു</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">മകരം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">കുംഭം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">മീനം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">മേടം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഇടവം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">മിഥുനം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">കര്ക്കിടകം
എന്നിവ തന്നെ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഈ
ചോദ്യം എത്ര എളുപ്പമായിരുന്നെന്നോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?</span></span></p><p style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"></span></span></p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJTRC_kbFOJRed3qjRPah6aRpUYkzXoJqk6ispTvytRGSLE1IT-97pkOFJBxPWB1wtZABJqJXtVPJf78tITm84UiKS_SMSmVoqjc67neoHXK6LoRaAf0TYpDOFJ6KzTiEJBBXmHAi3p-o/s655/Sky_map_2020_Aug.png" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="629" data-original-width="655" height="252" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJTRC_kbFOJRed3qjRPah6aRpUYkzXoJqk6ispTvytRGSLE1IT-97pkOFJBxPWB1wtZABJqJXtVPJf78tITm84UiKS_SMSmVoqjc67neoHXK6LoRaAf0TYpDOFJ6KzTiEJBBXmHAi3p-o/w262-h252/Sky_map_2020_Aug.png" width="262" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr></tbody></table><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">എന്നാല്
പോകാന് വരട്ടെ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഒരു
ചോദ്യം കൂടി ചോദിക്കട്ടെ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">എങ്ങനെയാണ്
ഈ മാസങ്ങള്ക്ക് ഈ പേരുകള്
കിട്ടിയത് എന്നറിയാമോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?<br />
</span></span>
<p></p>
<p style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">എന്താ
നിന്നു പരുങ്ങുന്നത്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അറിയില്ലേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">എന്നാല്
പറഞ്ഞുതരാം കേട്ടോളൂ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.</span></span></p>
<p style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">നമ്മടെ
ആകാശത്ത് ഒരുപാട് നക്ഷത്രങ്ങളുണ്ട്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">കണ്ടിട്ടുണ്ട്
അല്ലേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അവയെ
കൂട്ടങ്ങളായി തിരിച്ച് ഓരോ
കൂട്ടത്തിനും ഓരോ പേരുകളിട്ടിട്ടുണ്ട്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അതറിയാമോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?</span></span></p>
<p style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;">
</p>
<p style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">വേട്ടക്കാരനെ
അറിയാമെന്നോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അതുപോലെ
മറ്റു നക്ഷത്രങ്ങളെയും
കൂട്ടമായി തിരിച്ച് പേരുകള്
നല്കിയിട്ടണ്ട്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">കൂട്ടത്തിലെ
പ്രധാന നക്ഷത്ര കൂട്ടിവരച്ചാല്
കിട്ടുന്ന രൂപത്തിന്റെ പേരാണ്
ആ കൂട്ടത്തിനു നല്കുക</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.</span></span></p>
<p style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">മേഷമാണ്
മേടമായത്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">മേഷം
എന്നാല് ആട്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഇടവം
എന്നാല് ഋഷഭം ആണ്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അതെ
കാള തന്നെ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">വൃശ്ചികം
എന്നാല് എന്താണെന്നോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഞാന്
ആ കൂട്ടത്തിന്റെ ചിത്രം വരച്ചു
കാണിച്ചു തരാം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഇതാ
നോക്ക്</span></span></span></p>
<p style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അതെ
വൃശ്ചികം തേളു തന്നെ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.</span></span></p>
<p style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;">
</p>
<p align="left" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഇതൊക്കെ
എങ്ങനെയാണു മാസത്തിന്റെ
പേരായത് എന്നോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അതല്ലേ
പറയാന് പോകുന്നത്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ശ്രദ്ധിച്ചു
കേള്ക്ക്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.</span></span></p><p align="left" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"> </span></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6XcnqN7YC8_Y44H_57u6cgAkpwy1GQYtdQogvfHdnQeKaWCJE5ViFDfYcMvAq0j3cGuWfZ3T-hT7qe2mkcdOf0cc_A1vxyT1EL9ihV5sNjT3p93BYyPZd0Gqb79b81lGBZY16ayWvjLw/s1063/4.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="814" height="262" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6XcnqN7YC8_Y44H_57u6cgAkpwy1GQYtdQogvfHdnQeKaWCJE5ViFDfYcMvAq0j3cGuWfZ3T-hT7qe2mkcdOf0cc_A1vxyT1EL9ihV5sNjT3p93BYyPZd0Gqb79b81lGBZY16ayWvjLw/w201-h262/4.jpg" width="201" /></a></span></span></div><p></p>
<p align="left" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;">
</p>
<p align="left" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">സൂര്യനെയും
ചന്ദ്രനെയും പോലെ നക്ഷത്രങ്ങളും
ഉദിക്കുകയും അസ്തമിക്കുകയും
ചെയ്യുമെന്ന കാര്യം നിനക്കറിയാമോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അറിയാമെങ്കില്
നല്ലത്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഒരു
ദിവസം സൂര്യനോടൊപ്പം ഉദിച്ച
നക്ഷത്രം അടുത്ത ദിവസം
സൂര്യനേക്കാള് അല്പം നേരത്തെ
ഉദിക്കും എന്ന കാര്യം അറിയാമോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഇല്ലേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">എന്നാല്
അതങ്ങനെയാണ്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">നാലു
മിനിറ്റ് നേരത്തെ ഉദിക്കും</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അടുത്ത
ദിവസം ആ നക്ഷത്രം കുറച്ചുകൂടി
എന്നു വെച്ചാല് </span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">8
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">മിനിറ്റ്
നേരത്തെ ഉദിക്കും</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അങ്ങനെ
ഓരോ ദിവസവും കൂടുതല് കൂടുതല്
നേരത്തെ ഉദിക്കും</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അതായത്
ഓരോ ദിവസവും സൂര്യന് ആ
നക്ഷത്രത്തില് നിന്നും
അകന്നകന്നു പോകുമെന്നര്ത്ഥം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഇങ്ങനെ
സൂര്യന് മറ്റു നക്ഷത്രങ്ങള്ക്കിടയിലൂടെ
സഞ്ചരിച്ച് ഒരു വര്ഷം കൊണ്ട്
ആദ്യത്തെ നക്ഷത്രത്തിന്റെ
ഒപ്പമെത്തും</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.</span></span></p>
<p align="left" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;">
</p>
<p align="left" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-size: medium;"><span style="font-family: Manjari Regular;">എന്താണ്? എന്താണ് ഭൂമിയാണ് സഞ്ചരിക്കുന്നത് എന്നോ? ശരി സമ്മതിച്ചു. എന്നാലും അത് പൂർണ്ണമായും ശരിയല്ല. ഭൂമിയും സൂര്യനും ഒരു <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/07/blog-post.html">പൊതുകേന്ദ്രത്തെ</a> ചുറ്റുന്നു എന്നതാണ് കൂടുതൽ ശരി.</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">അപ്പോൾ ഭൂമിയിൽ നിന്നു നോക്കുമ്പോൾ
സൂര്യന്റെ പശ്ചാത്തലത്തിലുള്ള
നക്ഷത്രങ്ങൾ മാറുന്നതായി
നമുക്കു കാണാം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.</span></span></p>
<p align="left" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;">
</p>
<p align="left" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ധൃതി
വെക്കാതെ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">മാസത്തിനു
പേരുണ്ടായ കഥ തന്നെയാണ് പറഞ്ഞു
വരുന്നത്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഇങ്ങനെ
സൂര്യൻ സഞ്ചരിക്കുന്നതായി
തോന്നുന്ന ആകാശഭാഗത്തെ
പന്ത്രണ്ടായി തിരിച്ചു</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഇവയാണ്
</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">12
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">രാശികൾ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഈ
രാശികളിലോരോന്നിലും നമ്മൾ
നേരത്തെ പറഞ്ഞ ചിത്രങ്ങളുണ്ട്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഈ
ചിത്രങ്ങളുടെ പേരിലാണ്
അവയുൾക്കൊള്ളുന്ന രാശികൾ
അറിയപ്പെടുന്നത്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.</span></span></p>
<p align="left" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;">
</p>
<p align="left" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">സൂര്യൻ
നക്ഷത്രങ്ങൾക്കിടയിലൂടെ
സഞ്ചരിക്കുന്നതായി തോന്നുന്നു
എന്നു പറഞ്ഞല്ലോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഈ
സഞ്ചാരത്തിൽ സൂര്യൻ ഒരു
രാശിയിൽ നിന്ന് മറ്റൊരു
രാശിയിലേക്ക് കടക്കാനെടുക്കുന്ന
സമയമാണ് ഒരു മാസം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഈ
കാലയളിവിന്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">,
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">സൂര്യൻ
ഏതു രാശിയിലൂടെയാണോ സഞ്ചരിക്കുന്നത്
ആ രാശിയുടെ പേരു നൽകുന്നു</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഉദാഹരണത്തിന്
സൂര്യൻ ഇടവം രാശിയിലാണ് ഇപ്പോൾ
സഞ്ചരിക്കുന്നത് എങ്കിൽ ഇത്
ഇടവമാസമാണ് എന്നു പറയും</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഒരു
രാശിയിൽ നിന്നും മറ്റൊരു
രാശിയിലേക്കു കടക്കുന്നതിനെ
സംക്രമം എന്നു പറയും</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">കർക്കിടക
സംക്രമം എന്നാൽ സൂര്യൻ മിഥുനം
രാശിയിൽ നിന്നും കർക്കിടകം
രാശിയിലേക്കു കടക്കുന്നു
എന്നാണർത്ഥം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="">ഈ
സംക്രമം തന്നെയാണ് നമ്മുടെ
സംക്രാന്തി</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.</span></span></p>
<p align="center" style="line-height: 100%; margin-bottom: 0cm;"><br />
</p>
<p><style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></p>ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-49960717850504997552020-08-07T22:11:00.007-07:002020-08-08T00:41:19.729-07:00മെബ്സൂട്ടെ - സിംഹത്തിന്റെ നീട്ടിവെച്ച കാൽ<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDCpk3Tz6HJFrE7ulr6OpOiytjKjHWjZm5bbYF3Cls8EFdh9tAnCDPAHPYDxPrQKcmplAEiMzk2EklJGD6tUv7SDeYs5A3s3KPhU2WV2YxVl0uZQAraWIosIzY84ueVmNNeP8mA4DtafY/s1018/%25E0%25B4%25AE%25E0%25B5%2586%25E0%25B4%25AC%25E0%25B5%258D%25E0%25B4%25B8%25E0%25B5%2582%25E0%25B4%259F%25E0%25B5%258D%25E0%25B4%259F%25E0%25B5%2586.png" style="clear: right; display: block; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; padding: 1em 0px;"><img border="0" data-original-height="1018" data-original-width="886" height="328" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDCpk3Tz6HJFrE7ulr6OpOiytjKjHWjZm5bbYF3Cls8EFdh9tAnCDPAHPYDxPrQKcmplAEiMzk2EklJGD6tUv7SDeYs5A3s3KPhU2WV2YxVl0uZQAraWIosIzY84ueVmNNeP8mA4DtafY/w286-h328/%25E0%25B4%25AE%25E0%25B5%2586%25E0%25B4%25AC%25E0%25B5%258D%25E0%25B4%25B8%25E0%25B5%2582%25E0%25B4%259F%25E0%25B5%258D%25E0%25B4%259F%25E0%25B5%2586.png" width="286" /></a></div><a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/05/blog-post_19.html">പോളക്സിന്റെ</a> അരയിലെ <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/06/blog-post_30.html">നക്ഷത്രത്തെ</a> പരിചയപ്പെട്ടല്ലോ. ഇനി <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/05/blog-post.html">കാസ്റ്ററിന്റെ</a> അരയിലെ നക്ഷത്രത്തെ പരിചയപ്പെടാം. എപ്സിലോൺ ജമിനോറം എന്നാണ് ബെയർ ഇതിനു നൽകിയ പേര്. അന്താരാഷ്ട്ര ജ്യോതിശാസ്ത്ര സംഘടന 2016ൽ മെബ്സൂട്ടെ എന്ന പേരും അംഗീകരിച്ചു. മബ്സൂത്വ (مبسوطة) എന്ന അറബി വാക്കിൽ നിന്നാണ് ഈ പേര് സ്വീകരിച്ചിട്ടുള്ളത്. സിംഹത്തിന്റെ നീട്ടിവെച്ച കാൽ എന്ന അർത്ഥം വരുന്ന പ്രാചീന അറബി ഭാഷയിലുള്ള ഒരു പ്രയോഗത്തിൽ നിന്നാണ് ഈ പേര് ഉണ്ടായത് എന്നും പറയപ്പെടുന്നുണ്ട്. പക്ഷെ ഇപ്പോൾ നമുക്കിവിടെ സിംഹത്തെയൊന്നും കാണാനാവില്ല. ഒരു പക്ഷെ അന്നത്തെ ആൾക്കാർ <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_23.html">മിഥുനത്തിലേതു</a> കൂടാതെയോ ഒഴിവാക്കിയോ മറ്റു നക്ഷത്രങ്ങളെ കൂട്ടിച്ചേർത്ത് സിംഹത്തിന്റെ രൂപം ഉണ്ടാക്കിയിരുന്നോ എന്നറിയില്ല.<br />
<br />
സൂര്യന്റെ19 മടങ്ങ് പിണ്ഡമുള്ള ഒരു അതിഭീമൻ നക്ഷത്രമാണ് മെബ്സൂട്ടെ. വലിപ്പമാണെങ്കിൽ ഏകദേശം 175 മടങ്ങും. 2007ലെ പരിഷ്കരിച്ച ഹിപ്പാർക്കസ് ഡാറ്റ അനുസരിച്ച് ഭൂമിയിൽ നിന്നും 844.98 പ്രകാശവർഷം അകലെയാണ് ഇത് സ്ഥിതി ചെയ്യുന്നത്. തെളിഞ്ഞ അകാശത്ത് നല്ല തിളക്കത്തിൽ തന്നെ ഈ നക്ഷത്രത്തെ നമുക്ക് കാണാൻ കഴിയും. 2.98 ആണ് ഇതിന്റെ <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/06/blog-post_12.html">കാന്തിമാനം</a>. 3950 കെൽവിൻ ആണ് ഇതിന്റെ ഉപരിതല താപനില. ഇതും ഒരു ഒരു ഇരട്ട നകഷത്രമാണ്. പ്രധാന നക്ഷത്രത്തിന്റെ കാന്തിമാനം 2.98ഉം രണ്ടാമത്തേതിന്റേത് 8.98ഉം ആണ്. </div><div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"></div><div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"></div><div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><br />
ഇനി മിഥുനത്തെ നോക്കുമ്പോൾ അവിടെയെങ്ങാനുമൊരു സിംഹമുണ്ടോ എന്നു കൂടി നോക്കണേ...<br /></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-57387451663761940302020-08-04T03:17:00.002-07:002020-08-04T03:18:34.669-07:00അപ്പോളോ ഛിന്നഗ്രഹങ്ങൾ<p><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">എന്താ മുഖത്തൊരു സംശയത്തിന്റെ നെഴല് കാണാൻ ണ്ടല്ലോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഏ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">… </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അപ്പോളോ അസ്റ്ററോയ്ഡുകളോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">? </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">എന്താണ്ന്നോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">? </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഓഹോഹോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">പറയാലോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അല്ല</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">പറഞ്ഞു തന്നാ എനിക്ക് ന്താ തര്വാ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">മിട്ടായ്വോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അത് മതി</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">പോക്കറ്റില്ണ്ടല്ലോ അല്ലേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?</span></span></p>
<div dir="ltr" id="js_m">
<p><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">എന്നാ നി അപ്പോളോ ഛിന്നഗ്രഹങ്ങളെ പറ്റി പറയാട്ടോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അല്ല ഈ ഛിന്നഗ്രഹങ്ങള് ന്ന് പറഞ്ഞാ ന്താന്നറ്യോ നെനക്ക്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ആ അതന്നെ ചൊവ്വേടെം വ്യാഴത്തിന്റെം എടക്ക് കാണണ ഗ്രഹങ്ങളാവാൻ ഭാഗ്യം കിട്ടാത്ത കൊറേ വല്യ വല്യേ പാറക്കഷണങ്ങളന്നെ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">പാറക്കഷണം ന്നൊക്കെ പറയുമ്പോ അത്ര നിസാരൊന്ന്വല്ല ട്ടോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">രണ്ടും മൂന്നും കിലോമീറ്ററൊക്കെ വലിപ്പം കാണും</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ചൊവ്വയുടേം വ്യാഴത്തിന്റേം നടുക്ക് ഒരുപാടെണ്ണം ണ്ട്ന്നറ്യാലോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ന്നാ അത്രക്കൊന്നുല്യെങ്കിലും മറ്റു ഭാഗങ്ങളിലും ങ്ങനെ കുറെയെണ്ണൊക്കെ കാണും</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ചൊവ്വക്കും ബുധനും ഇടക്ക് കാണുന്ന ഛിന്നഗ്രഹങ്ങളാണ് അപ്പോളോ ഛിന്നഗ്രഹങ്ങൾ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അറ്റേൻ ഛിന്നഗ്രഹങ്ങൾ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അമോർ ഛിന്നഗ്രഹങ്ങൾ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അറ്റീര ഛിന്നഗ്രഹങ്ങൾ എന്നിവയൊക്കെ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.</span></span></p>
<p><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഇവയിൽ നമ്മളെ പേടിപ്പിക്ക്ണ കൂട്ടരാണ് അപ്പോളോ ഛിന്നഗ്രഹങ്ങള്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ന്താ കാരണം ന്നോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">? </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഇതൊക്കെ ദീർഘവൃത്തത്തിലാണ് സൂര്യനെ ചുറ്റ്ണത് ന്നറ്യാലോ നെനക്ക്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">? </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അതിലന്നെ ഏറ്റവും നീളം കൂടിയ ദീർഘവൃത്തത്തിലാണ് ഈ അപ്പോളോ ഛിന്നഗ്രഹങ്ങള് സൂര്യനെ ചുറ്റ്ണതേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അത്വോണ്ട് ന്താ ന്നോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അതേപ്പോ നന്നായ്യ്യേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അത്പ്പോ സൂര്യനിന്ന് ഏറ്റവും ദൂരേ ആവുമ്പോ ഭൂമീടേം പുറത്താവും ഇതിന്റെ ഒക്കെ സ്ഥാനം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ന്നാ സൂര്യനോടട്ത്ത് വര്മ്പോ ശുക്രനും ബുധനും ഇടേലും ആവും</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അപ്പോ ഭൂമീടേ ഭ്രമണപഥം മുറിച്ചല്ലേ അങ്ങട്ടും ഇങ്ങട്ടും കടക്കാ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഇങ്ങനെ മുറിച്ച് കടക്കുമ്പോ ആ സ്ഥാനത്ത് ഭൂമീം ണ്ടെങ്കി എന്താവും സ്ഥിതീന്നങ്ങട്ടൊന്നാലോചിച്ചു് നോക്കാ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ന്താ പേട്യാവണ് ണ്ടോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അതന്യാ ഞാൻ പറഞ്ഞതേ ഇവറ്റ നമ്മളെ പേടിപ്പിക്ക്ണ കൂട്ടരാ ന്ന് </span></span></span></p>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:AnimatedOrbitOf1862Apollo.gif" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;" title="WilyD [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) അഥവാ CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], വിക്കിമീഡിയ കോമൺസിൽ നിന്ന്"><img alt="AnimatedOrbitOf1862Apollo" height="320" src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/63/AnimatedOrbitOf1862Apollo.gif" width="313" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><font size="2">കടപ്പാട് : വിക്കിപ്പീഡിയ</font><br /></td></tr></tbody></table><p><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">എന്താ ചോദിച്ചേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഇതിനൊക്കെ എങ്ങന്യാ ഈ പേര് വന്നത് ന്നോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ആ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അതും പറയാലോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഈ ഗ്രൂപ്പിലുള്ള അംഗങ്ങളുടെ എണ്ണം എണ്ണായിരം കവിഞ്ഞൂന്നാ പറയ്ന്നേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഈ കൂട്ടത്തിലെ ആദ്യത്തേതിനെ കണ്ടെത്ത്യേത് </span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">1932</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ല് കാൾ റീൻമുത്ത് എന്നൊരു ജർമ്മൻ ശാസ്ത്രജ്ഞനായിരുന്നൂത്രെ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അന്നതിന് അപ്പോളോ എന്നാ പേര് കൊട്ത്തതേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">പിന്നീട് ഈ കൂട്ടത്തിൽ കണ്ടെത്ത്യേതിനെ എല്ലാം കൂടി അപ്പോളോ ഛിന്നഗ്രഹങ്ങൾ എന്നു വിളിച്ചു</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ന്നാ നി ന്റെ മിട്ടായി ങ്ങട്ട് തന്നോളൂ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ന്താ നീം ചോദിക്കാണ്ട് ന്നോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ആയിക്കോട്ടേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">പക്ഷേ ഇതുവരെ പറഞ്ഞതിന്ള്ള മിട്ടായി തന്നാലേ ഇന്യങ്ങട്ട് പറയ്വൊള്ളു</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">.</span></span></p>
<p><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ആ മതി</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഇപ്പോ ഇതു മതി</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അപ്പോ എന്താ ന്യറ്യേണ്ടത്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">?<br />
</span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അല്ലല്ല</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഇതിനു മാത്രൊന്ന്വല്ല പേരിട്ടിട്ടുള്ളു</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">പിന്നീം കൊറേണ്ണത്തിനൊക്കെ പേര്ണ്ട്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">സീയൂസ്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ലെറ്റോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">യോർപ്പ്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">റ്യൂഗു ന്നങ്ങനെ കൊറേണ്ട്</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span></p>
<p><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">നേരത്തേ പറഞ്ഞ മൂന്നെണ്ണത്തിനെ കുറിച്ചും പറയണംന്നോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ആയ്ക്കോട്ടേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഇതില് അറ്റേൻ നൈസായിട്ട് എടക്കൊന്ന് ഭൂമിയുടെ ഭ്രമണപഥം മുറിച്ചു കടക്കുംന്നേയുള്ളു</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഭൂമിയുടെ ഭ്രമണപഥത്തിന്റെ സൂര്യനോടട്ത്ത് കിടക്കണ ഭാഗത്തൂടെ ഭൂമി കടന്നു പോകുമ്പോ മാത്രം ഇവയെ പേടിച്ചാ മതി</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അമോറുകളെ നമുക്ക് പേടിക്ക്യേ വേണ്ട</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഭൂമിയുടെ ഭ്രമണപഥത്തിനു പുറത്തുക്കൂടേയുള്ളു ഇവരുടെ സഞ്ചാരം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ചൊവ്വയുടെ ഭ്രമണപഥത്തിലേക്ക് കടന്നു കയറാറ്ണ്ട് ട്ടോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">വേറൊരു രസം കൂടി പറയാം</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ചൊവ്വേടെ രണ്ട് ഉപഗ്രഹങ്ങള് ല്യേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">, </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അതേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">… </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഡെമോസും ഫോബോസും തന്നെ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അതിനെ രണ്ടിനെം ഈ അമോറുകളുടെ കൂട്ടത്തിന്ന് ചൊവ്വ ആകർഷിച്ച് പിടിച്ചെട്ത്തതാണത്രേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">! </span></span></p>
<p><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഇനീള്ളത് അറ്റീരയല്ലേ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അവരും ഭൂമീനെ ഉപദ്രവിക്കണംന്ന് വിചാരം ള്ളോരോന്ന്വല്ല</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ബുധന്റെ ഭ്രമണപഥം മുതല് ഭൂമീടെ ഭ്രമണപഥത്തിന്റെ കുറച്ച് അപ്പുറം വരെ മാത്രേ ഉള്ളു അവര്ടെ കളി</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span></p>
<p><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അപ്പോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഇന്നിത്രേം മതി</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ആ മിട്ടാകളും കൂടി ഇങ്ങട്ട് തന്നിട്ട് പൊയ്ക്കോളൂ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">ഇനി വല്ലതുണ്ടെങ്കി പിന്നൊരു ദിവസാവാലോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">മിട്ടായി വേണം ട്ടോ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">. </span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;"><span lang="hi-IN">അത് മറക്കണ്ടാ</span></span></span><span style="font-family: Manjari Regular;"><span style="font-size: medium;">…</span></span></p>
</div>ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-45384376414638815242020-07-07T00:28:00.000-07:002020-07-07T05:24:35.192-07:00സൗരയൂഥത്തിന്റെ കേന്ദ്രം എവിടെയാ...?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
- അപ്പോ സൂര്യനല്ലേ സൗരയൂഥത്തിന്റെ കേന്ദ്രം?<br />
- അല്ലെന്നു ഞാൻ പറഞ്ഞില്ലല്ലോ. സൂര്യന്റെ കേന്ദ്രമല്ല സൗരയൂഥത്തിന്റെ കേന്ദ്രം എന്നല്ലേ പറഞ്ഞതുള്ളു.<br />
- എന്നു പറഞ്ഞാ മുഴ്വോനങ്ങട്ട് മനസ്സിലായില്യ<br />
- അതായത് നമുക്ക് ഒരു ഉദാഹരണം നോക്കാം. ഒരു വൃത്തത്തിന്റെ കേന്ദ്രം എന്നു പറഞ്ഞാലെന്താ?<br />
- അത് വൃത്തത്തിന്റെ നടൂല്ള്ള ബിന്ദു.<br />
- അതായത് ആ ബിന്ദുവിൽ നിന്നും വൃത്തപരിധിയിലുള്ള ഏതൊരു ബിന്ദുവിലേക്കും തുല്യദൂരമായിരിക്കും എന്നും പറയാലോ അല്ലേ. ഒരു ഗോളത്തിന്റെ കേന്ദ്രവും നമുക്ക് ഇതു പോലെ കണ്ടുപിടിക്കാം. ഗോളപരിധിയിലുള്ള ഏതൊരു ബിന്ദുവിൽ നിന്നും അതിന്റെ കേന്ദ്രത്തിലേക്കുള്ള ദൂരം തുല്യമായിരിക്കും. ഒരു സ്കെയിലിന്റെ മദ്ധ്യം എങ്ങനെ കാണാം?<br />
- അതിന്റെ രണ്ടറ്റത്തേക്കും തുല്യദൂരമുള്ള ഭാഗമായിരിക്കും അതിന്റെ മദ്ധ്യം.<br />
- ശരിയാണ്. 30 സെ.മീറ്റർ നീളമുള്ള ഒരു സ്കെയിലാണെങ്കിൽ 15 സെന്റീമീറ്റർ അടയാളപ്പെടുത്തിയ ഭാഗത്തായിരിക്കും അതിന്റെ മദ്ധ്യം. ഇനി നമുക്ക് ചെറിയൊരു പരീക്ഷണം ചെയ്തു നോക്കാം. ഇതാ 30 സെ.മീറ്റർ നീളമുള്ള ഒരു സ്കെയിലാണ് ഇത്. ഇതിനെ നിന്റെ വിരലുകൊണ്ട് ബാലൻസ് ചെയ്തു നോക്കൂ.<br />
- ദാ വിരല് സ്കെയിലിന്റെ നടൂല് വെച്ചാ മതീലോ.<br />
- എന്നാ ശരി ഞാൻ സ്കെയിലിന്റെ ഒരറ്റത്ത് ഒരു നാണയം വെക്കുന്നു. ഇപ്പോഴോ?<br />
- ഇപ്പോ നാണയം വെച്ച ഭാഗത്തേക്ക് വിരൽ കൂടുതൽ നീക്കിയാലേ ബാലൻസാവൂ.<br />
- ഇതിനെ നമുക്ക് തൽക്കാലം ഭാരകേന്ദ്രം എന്നു പറയാം.<br />
- എന്നു വെച്ചാ രണ്ടു ഭാഗത്തേക്കുമുള്ള ഭാരം തുല്യമാകുന്ന ഭാഗം അല്ലേ? അപ്പോ നീളം തുല്യമാകുന്ന ഭാഗത്തെ നീളകേന്ദ്രം എന്നു വിളിക്കാം ല്ലേ?<br />
- അതു നിന്റെ ഇഷ്ടം. ഇനി മറ്റേ അറ്റത്ത് മറ്റൊരു നാണയം വെക്കുന്നു. ഇപ്പോൾ ആ ഭാഗത്തേക്ക് വിരൽ മാറ്റി വെക്കേണ്ടി വരുന്നു അല്ലേ? ഇനി ആദ്യം വെച്ച നാണയത്തിനു മുകളിൽ മറ്റൊരു നാണയം വെക്കുന്നു. വിരൽ അങ്ങോട്ടു നീക്കിയല്ലേ. ഇങ്ങനെ രണ്ടു ഭാഗത്തേയും ദ്രവ്യമാനത്തിൽ വരുന്ന വ്യത്യാസത്തിനനുസരിച്ച് ഭാരകേന്ദ്രവും മാറിവരും. ഇനി വിരലിന്റെ അറ്റത്തു വെച്ച് സ്കെയിൽ ഒന്നു കറക്കണമെങ്കിൽ വിരൽ സ്കെയിലിന്റെ ഏതു ഭാഗത്തായിരിക്കും വെക്കേണ്ടത്?<br />
- ഭാരകേന്ദ്രത്തിൽ വെക്കണം.<br />
- ഇനി നമുക്ക് ഈ കാര്യം ഭൂമിയേയും സൂര്യനെയും വെച്ച് ഒന്നു ചിന്തിച്ചു നോക്കാം. ഭൂമിയും സൂര്യനും ഒരു സിസ്റ്റത്തിന്റെ ഭാഗമായി ചിന്തിക്കാം. അതിന്റെ കൂടുതൽ കാര്യങ്ങളിലേക്കൊന്നും ഇപ്പോ പോവുന്നില്ല. ഇങ്ങനെയാണെങ്കിൽ ഭൂമി-സൂര്യൻ സിസ്റ്റത്തിന്റെ ഭാരം കൂടുതലുള്ള ഭാഗം ഏതു ഭാഗത്തായിരിക്കും?<br />
- സൂര്യന്റെ ഭാഗത്തന്നെ.<br />
- ഇനിയങ്ങോട്ട് നമുക്ക് ഭാരം എന്നതിനു പകരം പിണ്ഡം എന്നുപയോഗിക്കാം. ഭാരകേന്ദ്രം എന്നതിനു പകരം ബാരിസെന്റർ എന്നും പറയും. പിണ്ഡകേന്ദ്രം എന്നും ഉപയോഗിച്ചു കണ്ടിട്ടുണ്ട്. അപ്പോ ശരി, സൂര്യന്റെ പിണ്ഡം ഭൂമിയുടെ പിണ്ഡത്തെക്കാൾ 3,33,000 മടങ്ങ് കൂടുതലാണ്. അതുകൊണ്ട് ഭൂമി-സൂര്യൻ സിസ്റ്റത്തിന്റെ ബാരിസെന്റർ സൂര്യന്റെ ഉള്ളിൽ അതിന്റെ കേന്ദ്രത്തിനോടടുത്താണ്. എന്നാൽ ഇത് സൂര്യനെയും വ്യാഴത്തെയും മാത്രമായി എടുക്കുകയാണെങ്കിൽ ബാരിസെന്റർ സൂര്യനു പുറത്താവും. വ്യാഴത്തേക്കാൾ 1047 മടങ്ങ് പിണ്ഡം മാത്രമേ സൂര്യനുള്ളു.<br />
- സൗരയൂഥത്തിൽ ഭൂമി മാത്രമല്ലല്ലോ ഉള്ളത്.<br />
- അതാണ് പറഞ്ഞുവരുന്നത്. ഗ്രഹങ്ങൾ, ഉപഗ്രഹങ്ങൾ, ഛിന്നഗ്രഹങ്ങൾ തുടങ്ങി നിരവധി പദാർത്ഥങ്ങൾ നമ്മുടെ സൗരയൂഥത്തിലുണ്ട്. ഇവയെല്ലാം തന്നെ ഒരു സിസ്റ്റത്തിന്റ (solar system) ഭാഗമാണ്. അപ്പോൾ ഇതിനും ഒരു ബാരിസെന്റർ ഉണ്ടാവണമല്ലോ. ഇവയെല്ലാം തന്നെ സൂര്യന്റെ ഒരു ഭാഗത്ത് നേർരേഖയിലാണെങ്കിൽ കാര്യങ്ങൾ എളുപ്പമായിരുന്നേനെ.<br />
- നമ്മുടെ സ്കെയിലും നാണയവും പരീക്ഷണം പോലെ കൃത്യമായ പിണ്ഡകേന്ദ്രം കണ്ടെത്താൻ എളുപ്പമായിരുന്നു അല്ലേ?<br />
- അതെ. അതു സ്വാഭാവികമായും ബാരിസെന്റർ സൂര്യന്റെ പുറത്താവുകയും ചെയ്യുമായിരുന്നു. സൂര്യനും മറ്റു സൗരയൂഥവസ്തുക്കളും ആ കേന്ദ്രത്തെ ചുറ്റി അരോടും പരാതിയില്ലാതെ കറങ്ങിക്കൊണ്ടിരിക്കുകയും ചെയ്യുമായിരുന്നു.<br />
- പക്ഷെ നമ്മുടെ ഗ്രഹങ്ങൾ പല വേഗതയിൽ സൂര്യനെ ചുറ്റുന്നതു കൊണ്ട് അവ പലപ്പോഴും പല സ്ഥലങ്ങളിലാണല്ലോ കാണുക.<br />
- അതെ, അതുകൊണ്ട് സൗരയൂഥം ബാലൻസ് ചെയ്യണമെങ്കിൽ അതിന്റെ ബാരിസെന്റർ ഗ്രഹങ്ങളുടെയും മറ്റും സ്ഥാനത്തിനനുസരിച്ച് മാറിക്കൊണ്ടിരിക്കണം. അതായത് നമ്മുടെ സൗരയൂഥത്തിന്റെ സ്ഥിരമായ ഒരു ബാരിസെന്റർ ഇല്ല. അത് തുടർച്ചയായി മാറിക്കൊണ്ടിരിക്കും. അതുകൊണ്ടാണ് ഞാൻ പറഞ്ഞത് സൗരയൂഥകേന്ദ്രം സൂര്യന്റെ കേന്ദ്രമല്ല എന്ന്. സൗരയൂഥ വസ്തുക്കൾ സൂര്യനു ചുറ്റും തുല്യമായി വിതരണം ചെയ്യപ്പെടുമ്പോൾ മാത്രമാണ് ബാരിസെന്റർ സൂര്യന്റെ കേന്ദ്രത്തിലാവുകയുള്ളു. അതിനുള്ള സാദ്ധ്യത വളരെ വളരെ വളരെ വിരളമാണ്.<br />
- അപ്പോ സൂര്യനും അതിന്റ കേന്ദ്രത്തലല്ലാത്ത പിണ്ഡകേന്ദ്രത്തെ ചുറ്റി ഭ്രമണം ചെയ്യുകയല്ലേ?<br />
- അതെ. അതെങ്ങനെയാവുമെന്ന് സങ്കൽപ്പിച്ചു നോക്കൂ.<br />
- 😇 <br />
- ചെറിയൊരു ഉലച്ചിൽ ഉള്ളതു പോലെ തോന്നും. നോക്കൂ ഈ വീഡിയോ കണ്ടാൽ കുറച്ചു കൂടി വ്യക്തമാവും<br />
<br />
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/u8EW4oPst_I" width="560"></iframe>
<br />
<br />
- 😃<br />
- പിന്നേ, സൗരയൂഥത്തിനു പുറത്തുള്ള ഗ്രഹങ്ങളെ കണ്ടെത്താനും ഈ വിദ്യ ഉപയോഗിക്കാറുണ്ട്.<br />
- അതെങ്ങനെ?<br />
- ഏതെങ്കിലും നക്ഷത്രങ്ങൾ ഇങ്ങനെ തലയാട്ടുന്നുണ്ടോ എന്നു നോക്കിയാൽ മതിയല്ലോ. പിന്നെ കൂടുതൽ പഠനങ്ങൾ നടത്തി ഗ്രഹങ്ങൾ തന്നെയാണോ കാരണം എന്നു കണ്ടെത്തുകയും ചെയ്യാം.<br />
- ഹോ, ഇന്നിത്രയും മതി. ഇനി വയ്യ.</div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-11557257862170123912020-06-30T04:08:00.000-07:002020-06-30T04:08:59.379-07:00വെയ്സെറ്റ് - അകാലവാർദ്ധക്യം ബാധിച്ച നക്ഷത്രം<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEQdn69bKsvnok6gd3JU1zbXrlCrjn_s_wQFWR6EJzj3Owy1jEpU3oEPS08EEwuQOTFt3LmGX2-JYyW4PRzh7XiodZ-XkUD5Ae3qjFc-4DZL0bOLUkYB0nGW23U-0V6dUYvr7xgGxs9ig/s1600/wasat.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1018" data-original-width="886" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEQdn69bKsvnok6gd3JU1zbXrlCrjn_s_wQFWR6EJzj3Owy1jEpU3oEPS08EEwuQOTFt3LmGX2-JYyW4PRzh7XiodZ-XkUD5Ae3qjFc-4DZL0bOLUkYB0nGW23U-0V6dUYvr7xgGxs9ig/s320/wasat.png" width="278" /></a></div>
ഇരട്ടകളിൽ <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/05/blog-post_19.html">പോളക്സിന്റെ</a> അരഭാഗത്തുള്ള നക്ഷത്രമാണ് വെയ്സെറ്റ്. മദ്ധ്യം എന്നർത്ഥം വരുന്ന അറബി വാക്കിൽ നിന്നാണത്രെ ഈ പേര് ഉണ്ടായത്. ബെയർ ഇതിന് ഡെൽറ്റ ജമിനോറം എന്ന പേരാണ് നൽകിയത്. 1930 ക്ലൈഡ് ടോംബോഗ് പ്ലൂട്ടോയെ കണ്ടെത്തുമ്പോൾ അത് വെയ്സെറ്റിന്റെ സമീപത്തായിരുന്നു. കാത്തിരിക്കുകയാണെങ്കിൽ 158 വർഷം കൂടി കഴിഞ്ഞാൽ പ്ലൂട്ടോയെ അതേ സ്ഥാനത്തു വീണ്ടും കാണാം. <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/06/blog-post_12.html">കാന്തിമാനം</a> +3.53 ആണ് എന്നതിനാൽ നഗ്നനേത്രങ്ങൾ കൊണ്ടു തന്നെ അത്യാവശ്യം നന്നായി നമുക്ക് കാണാൻ കഴിയും.<br />
<br />
നമ്മളിൽ നിന്നും 60.5 പ്രകാശവർഷം അകലെയാണ് വെയ്സെറ്റ് സ്ഥിതി ചെയ്യുന്നത്. 160 കോടി വർഷം പ്രായമുള്ള ഈ നക്ഷത്രത്തിന്റെ പിണ്ഡം സൂര്യന്റെ പിണ്ഡത്തിന്റെ 1.57 മടങ്ങ് മാത്രമാണ്. നക്ഷത്രങ്ങളുടെ പ്രായക്കണക്കിൽ 160 കോടി എന്നൊക്കെ പറയുന്നത് ചെറിയൊരു സംഖ്യയാണെന്ന് അറിയാമല്ലോ. പക്ഷെ ഇത് ഇപ്പോൾ തന്നെ ഒരു സബ്ജയന്റ് ഘട്ടത്തിൽ എത്തിയിരിക്കുന്നു. നക്ഷത്രങ്ങളുടെ അന്ത്യഘട്ടമായ ഭീമൻ നക്ഷത്രങ്ങളാവുന്നതിനു മുമ്പുള്ള ഘട്ടമാണ് ഇത്. ഏകദേശം 460 കോടി വർഷം പ്രായമുള്ള സൂര്യൻ അതിന്റെ ആയുസ്സിന്റെ പകുതിയിലെത്തിയിട്ടേ ഉള്ളു ഇപ്പോഴും. സൂര്യനുമായി താരതമ്യം ചെയ്യുമ്പോൾ പാവം വെയ്സെറ്റിന് അൽപായുസ്സേ ഉള്ളു എന്നു പറയാം. ഇതിന്റെ ഉപരിതല താപനില സൂര്യനെക്കാൾ അല്പം കൂടുതലാണ്. 6700 കെൽവിനാണ് അത്.
എന്നാൽ സൂര്യന്റെ പത്തു മടങ്ങ് തിളക്കമുണ്ട് ഈ നക്ഷത്രത്തിന്. <br />
<br />
ആകാശത്തു നമ്മൾ ഒറ്റയൊറ്റയായി കാണുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളിൽ പലതും ഒന്നിൽ കൂടുതൽ നക്ഷത്രങ്ങൾ ചേർന്നു നിൽക്കുന്നതാണ്. ദൂരം കാരണം നമുക്ക് ഇവയെ വേർതിരിച്ചു കാണാൻ കഴിയാത്തതാണ്. ഇവയിൽ തന്നെ പലതും പരസ്പരം ഭ്രമണം ചെയ്യുന്നവയാണ്. ഇങ്ങനെ പരസ്പരം ഭ്രമണം രണ്ടു നക്ഷത്രങ്ങൾ ചേർന്നവയെയാണ് ദ്വന്ദ്വനക്ഷത്രങ്ങൾ എന്നു പറയുന്നത്. പ്രപഞ്ചത്തിൽ കൂടുതലും ഉള്ളത് ഈ വിഭാഗത്തിൽ പെട്ടവയാണത്രെ. വെയ്സെറ്റും യഥാർത്ഥത്തിൽ ഒറ്റ നക്ഷത്രമല്ല. മൂന്നെണ്ണം കൂടിയതാണ്. ഇവയിൽ രണ്ടെണ്ണം ദ്വന്ദ്വനക്ഷത്രങ്ങളാണ്. ഇവക്ക് ഒരു പ്രാവശ്യം പരസ്പരം ഒന്നു കറങ്ങി വരാൻ 1200 വർഷങ്ങൾ വേണം.<br />
<br />
എന്നാൽ ശരി. ഇനി ആകാശത്തു നോക്കുമ്പോൾ അല്പായുസ്സായ ഈ പാവത്തെ കാണുകയാണെങ്കിൽ എന്തെങ്കിലും നല്ല രണ്ടു വാക്കുകളോതി സമാധാനിപ്പിക്കണേ....</div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-23097261601268485412020-06-12T23:47:00.000-07:002020-06-12T23:47:24.722-07:00നക്ഷത്രത്തിളക്കങ്ങളുടെ അളവ്<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHNKV5zT17zFcdoYwUulP8mzxXsOC80Qpg1E-el-71q-P_8lwDcI1JcL2PrjGlucfRWw_gYFL2PZE_AnNXOQWaZh1iULDkjqwBzmW90u-Fu6v8dZGqOMHh79mQrvDaPHL-GU4WRXuvLCU/s1600/magnitude.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="219" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHNKV5zT17zFcdoYwUulP8mzxXsOC80Qpg1E-el-71q-P_8lwDcI1JcL2PrjGlucfRWw_gYFL2PZE_AnNXOQWaZh1iULDkjqwBzmW90u-Fu6v8dZGqOMHh79mQrvDaPHL-GU4WRXuvLCU/s320/magnitude.jpg" width="320" /></a><br />
ഇന്നെന്താണാവോ മുഖത്ത് വലിയൊരു ചോദ്യചിഹ്നവുമായാണല്ലോ വരവ്? <br />
എന്തുപറ്റി? <br />
<br />
കാന്തിമാനത്തെ കുറിച്ചറിയാനാണോ? <br />
<br />
അടുത്ത പോസ്റ്റിൽ എഴുതുമെന്നു വിചാരിച്ചോ? അപ്പോൾ നീയെന്റെ ബ്ലോഗൊക്കെ നോക്കാറുണ്ടല്ലെ?<br />
അതിന് അടുത്ത പോസ്റ്റ് വന്നിട്ടില്ലല്ലോ.<br />
<br />
ഓ, ക്ഷമയില്ലെങ്കിൽ വേണ്ട കുറച്ചു കാര്യങ്ങൾ നമുക്കിപ്പോൾ പറഞ്ഞു തുടങ്ങാം. നീ ആകാശത്തെ <br />
നക്ഷത്രങ്ങളെ നോക്കാറില്ലേ? അപ്പോൾ എല്ലാ നക്ഷത്രങ്ങളും ഒരേ തിളക്കത്തിലാണോ കാണാറുള്ളത്?<br />
<br />
ശരി, അങ്ങനെ തിളക്കം വ്യത്യാസപ്പെടുന്നതിനുള്ള കാരണങ്ങൾ എന്തൊക്കെയാവാം ഒന്നാലോചിച്ചു നോക്കൂ.<br />
<br />
ഉം, ഭൂമിയിൽ നിന്നുള്ള അകലം ഒരു കാരണമാണ്. അതെ, നക്ഷത്രത്തിൽ നിന്നും വരുന്ന പ്രകാശത്തിന്റെ അളവ് മറ്റൊരു കാരണമാണ്. ഇനി?<br />
<br />
ഭൂമിയിൽ നിന്നും നക്ഷത്രത്തിലേക്കുള്ള ദൂരവും ഒരു കാരണമല്ലേ? നമുക്കും നക്ഷത്രത്തിനുമിടയിൽ <br />
വാതകപടലങ്ങളോ മറ്റോ ഉണ്ടെങ്കിൽ അതും നമ്മൾ നോക്കുമ്പോൾ കാണുന്ന തിളക്കത്തെ ബാധിക്കും. അപ്പോൾ ഇതെല്ലാം കാരണം നക്ഷത്രങ്ങൾ ഒരേ തിളക്കത്തിലല്ല കാണപ്പെടുക എന്ന കാര്യം നമുക്ക് അനുഭവമുള്ളതാണ്. ഇങ്ങനെ കാണുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളുടെ തിളക്കത്തെ സൂചിപ്പിക്കുന്ന സങ്കേതത്തിനെയാണ് കാന്തിമാനം അഥവാ മാഗ്നിറ്റ്യൂഡ് എന്നു പറയുന്നത്. ഇതിലൊരു പ്രത്യേകതയുള്ളത് സംഖ്യയുടെ വില കൂടുന്നതിനനുസരിച്ച് തിളക്കം കുറയുന്ന രീതിയിലാണ് ഇത് ക്രമീകരിച്ചിരിക്കുന്നത് എന്നതാണ്. അതായത് കാന്തിമാനം ഒന്ന് ഉള്ള നക്ഷത്രത്തെക്കാൾ തിളക്കം കുറവായിരിക്കും കാന്തിമാനം രണ്ട് ഉള്ള നക്ഷത്രത്തിന്. അതിനെക്കാൾ തിളക്കം കുറവായിരിക്കും കാന്തിമാനം മൂന്ന് ഉള്ളതിന്. വളരെ പണ്ടു കാലത്തു തന്നെ ഗ്രീസുകാർ ഈ രീതിയിൽ നക്ഷത്രങ്ങളെ വർഗ്ഗീകരിച്ചിരുന്നു. ടോളമിയുടെ അൽമജസ്റ്റ് എന്ന കൃതിയിലൊക്കെ ഇതിനെ കുറിച്ച് പരാമർശമുണ്ട്. ഹിപ്പാർക്കസ് ആണ് ഈ രീതി തുടങ്ങി വെച്ചത് എന്നാണ് വിശ്വസിക്കുന്നത്.അന്ന് അവർ മനുഷ്യന് കാണാൻ കഴിയുന്ന ഏറ്റവും മങ്ങിയ നക്ഷത്രത്തിന് 6 എന്ന വില നൽകി. അതിന്റെ ഇരട്ടി തിളക്കമുള്ളതിന് 5 എന്നും അഞ്ചിന്റെ ഇരട്ടി തിളക്കമുള്ളതിന് 4 എന്നിങ്ങനെ വില നൽകി.<br />
<br />
എങ്ങനെയാണ് അവർ നക്ഷത്രങ്ങളുടെ തിളക്കം അളന്നെതെന്നോ? അറിയാമല്ലോ, ഇന്നത്തെ പോലെയുള്ള ഉപകരണങ്ങളൊന്നും അന്നില്ല. വെറും കണ്ണു കൊണ്ടും ദിവസേനയുള്ള നിരീക്ഷണം കൊണ്ടും ലഭിക്കുന്ന ഒരു ധാരണ വെച്ചാവണം അവർ ഇതൊക്കെ കണക്കാക്കിയത്.<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgg3iP52WqZt8jyY8DHLa8f3dvoL-4YfTfvwjFVkJ-H-LYU2UumSyEOV2ePt8Mc-oqD_37kjfMZhrsiIYcHtJ5vjLI3qtGwmf4C4qO-Ktp53LALeAlM-Zj4R_rvf12ZRyz91L1JiA8U6mU/s1600/NR_Pogson.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgg3iP52WqZt8jyY8DHLa8f3dvoL-4YfTfvwjFVkJ-H-LYU2UumSyEOV2ePt8Mc-oqD_37kjfMZhrsiIYcHtJ5vjLI3qtGwmf4C4qO-Ktp53LALeAlM-Zj4R_rvf12ZRyz91L1JiA8U6mU/s320/NR_Pogson.jpg" width="238" /></a>ഉണ്ടുണ്ട്. ഇതിനെ കൂടുതൽ ശാസ്ത്രീയമായി പുതുക്കി നിർണ്ണയിക്കാനുള്ള ശ്രമമൊക്കെ പിന്നീട് നടക്കുകയുണ്ടായി. അതിനു ശ്രമിച്ച പ്രധാനപ്പെട്ട ഒരാളായിരുന്നു നോർമ്മൻ റോബർട്ട് പോഗ്സൺ. 1856ൽ അദ്ദേഹം കാന്തിമാനം നിർണ്ണയിക്കുന്നതിനുള്ള പുതിയൊരു രീതി ആവിഷ്കരിച്ചു. അതനുസരിച്ച് കാന്തിമാനം 6 ഉള്ള നക്ഷത്രത്തിനേക്കാൾ 100 മടങ്ങ് തിളക്കമുള്ളതായിരിക്കും കാന്തിമാനം 1 ഉള്ള നക്ഷത്രം. കാന്തിമാനം 6 ഉള്ള 100 നക്ഷത്രങ്ങളുടെ തിളക്കത്തിനു തുല്യമായിരിക്കും കാന്തിമാനം 1 ഉള്ള ഒരു നക്ഷത്രത്തിന്റെ തിളക്കം എന്ന്. അപ്പോൾ 100<sup>1/5</sup> = 2.512 എന്നു കിട്ടും. അതായത് കാന്തിമാനം 6 ഉള്ള നക്ഷത്രത്തേക്കാൾ 2.512 മടങ്ങ് തിളക്കമുള്ളതായിരിക്കും കാന്തിമാനം 5 ഉള്ള നക്ഷത്രം. അതിനേക്കാൾ 2.512 മടങ്ങ് തിളക്കമുള്ളതായിരിക്കും കാന്തിമാനം 4 ഉള്ളത്. അങ്ങനെയങ്ങനെയങ്ങനെ…<br />
ഈ അനുപാതത്തെ പോഗ്സണിന്റെ അനുപാതം എന്നാണു പറയുക. ഈ കാലമായപ്പോഴേക്കും <br />
പ്രകാശത്തിന്റെ തീവ്രത അളക്കാനുള്ള കൂടുതൽ നല്ല ഉപകരണങ്ങളൊക്കെ കണ്ടെത്തിയിരുന്നു. അതോടെ ദശാംശസംഖ്യകൾ ഉപയോഗിച്ചു കൊണ്ട് കൂടുതൽ കൃത്യമായി കാന്തിമാനം പറയാൻ തുടങ്ങി.<br />
കൂട്ടത്തിൽ ഒന്നു കൂടി പറയട്ടെ. പോഗ്സൺ ജനിച്ചത് ഇംഗ്ലണ്ടിലാണെങ്കിലും അദ്ദേഹത്തിന്റെ ഗവേണപ്രവർത്തനങ്ങളുടെ വലിയൊരു ഭാഗവും ചെലവഴിച്ചത് ഇന്ത്യയിലാണ്. 1861ൽ മദ്രാസ് ഓബ്സർവേറ്ററിയിലെത്തിയ അദ്ദേഹം 1891ൽ മരിക്കുന്നതു വരെയും അവിടെത്തന്നെയായിരുന്നു. <br />
<br />
ക്ഷമിക്ക്, ഓരോന്നായി പറഞ്ഞു വരികയല്ലേ.ഏറ്റവും തിളക്കമുള്ള നക്ഷത്രമാണോ കാന്തിമാനം ഒന്ന് ഉള്ളത് എന്നല്ലേ ചോദിച്ചത്? അല്ലല്ല. കൂടുതൽ തിളക്കമുള്ളവ നെഗറ്റീവ് സംഖ്യകളിലാവും. രാത്രിയിൽ കാണുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളിൽ ഏറ്റവും തിളക്കമുള്ള നക്ഷത്രം സിറിയസ് ആണെന്ന് അറിയാമല്ലോ. ഇതിന്റെ കാന്തിമാനം -1.46 ആണ്. ഇതിനേക്കാൾ തിളക്കത്തിൽ ശുക്രനെ കാണാറില്ലേ? അതിന്റെ കാന്തിമാനം -4.2 ഒക്കെ ആകാറുണ്ട്. <br />
<br />
ആദ്യകാലത്ത് ധ്രുവനക്ഷത്രത്തെ അടിസ്ഥാനമാക്കിയാണ് കാന്തിമാനം നിശ്ചയിച്ചിരുന്നത്. പിന്നീട് ധ്രുവൻ തിളക്കം മാറിക്കൊണ്ടിരിക്കുന്ന ചരനക്ഷത്രമാണ് എന്നു മനസ്സിലായി. അപ്പോൾ പിന്നെ അതിനെ വിശ്വസിച്ചു കൊണ്ട് ഒരു കാര്യത്തിന് ഇറങ്ങിപ്പുറപ്പെടാതിരിക്കുകയല്ലേ നല്ലത്.<br />
അങ്ങനെ വരുമ്പോൾ വിശ്വസിക്കാൻ കൊള്ളാവുന്ന ഒരാളെ കണ്ടെത്തുകയല്ലേ നമ്മളൊക്കെ ചെയ്യുക. ജ്യോതിശാസ്ത്രജ്ഞരും അതു തന്നെ ചെയ്തു. അങ്ങനെ അടിസ്ഥാനമായി പൂജ്യം കാന്തിമാനമുള്ള വീഗയെ തെരഞ്ഞെടുത്തു. വീഗയെക്കാൾ 2.512 മടങ്ങ് തിളക്കമുള്ള നക്ഷത്രത്തിന്റെ കാന്തിമാനം ഒന്ന്. രണ്ട്, മൂന്ന്, നാല് ഒക്കെ എങ്ങനെ എന്ന് ഞാൻ പറയേണ്ടല്ലോ.<br />
<br />
ഇപ്പോൾ കൂടുതൽ ആധുനികമായ സങ്കേതങ്ങൾ ഉപയോഗിച്ചാണ് കാന്തിമാനം തിട്ടപ്പെടുത്തുന്നത്. നക്ഷത്രങ്ങളിൽ നിന്നും വരുന്ന പ്രകാശത്തിന്റെ അളവ് ആധുനിക ഉപകരണങ്ങൾ ഉപയോഗിച്ച് കണക്കാക്കിയാണ് ഇതു ചെയ്യുന്നത്. കൂടുതൽ സങ്കീർണ്ണമായ രീതികളൊക്കെയാണ് അതിനായി ഉപയോഗിക്കുന്നത്. അതിനെ കുറിച്ചൊക്കെ ഇനിയൊരിക്കൽ പറയാം.<br />
<br />
എന്താണ്? ഏറ്റവും മങ്ങിയ വസ്തുവിന്റെ കാന്തിമാനം 6 ആണോ എന്നോ? അങ്ങനെ ചോദിച്ചാൽ മനുഷ്യന് നഗ്നനേത്രങ്ങൾ കൊണ്ടു കാണാൻ കഴിയുന്ന ബഹിരാകാശ വസ്തുക്കളുടെ കാന്തിമാനം 6.5 ആണ് എന്നാണ് കണക്കാക്കിയിട്ടുള്ളത്. ഇത് ഓരോരുത്തരുടെയും കാഴ്ചശക്തിക്കനുസരിച്ച് വ്യത്യാസപ്പെടും കേട്ടോ. സ്ക്കൂളിലെ നക്ഷത്രനിരീക്ഷണ ക്യാമ്പിൽ വെച്ച് വെറും കണ്ണു കൊണ്ടു കാണാൻ കഴിയാത്ത നക്ഷത്രങ്ങളെയും നെബുലകളെയും കണ്ടത് ഓർമ്മയില്ലേ? ഇതു വരെ നിരീക്ഷിച്ചതിൽ ഏറ്റവും മങ്ങിയ ബഹിരാകാശ വസ്തുവിന്റെ കാന്തിമാനം 30 ആണ്. ഹബിൾ ബഹിരാകാശ ദൂരദർശിനി ഉപയോഗിച്ചാണ് ഇത്തരം വസ്തുക്കളെ നിരീക്ഷിച്ചിട്ടുള്ളത്. ജെയിംസ് വെബ് ദൂരദർശിനി ആകാശത്തെത്തുന്നതോടെ ഇനിയും മങ്ങിയ വസ്തുക്കളെ നമുക്കു നിരോക്ഷിക്കാൻ കഴിയും.<br />
<br />
എന്നാൽ ഇനി ഞാനൊരു ചോദ്യം ചോദിക്കട്ടെ. കാന്തിമാനം ഏറ്റവും കൂടിയ വസ്തു ഏതാണ്?<br />
<br />
ശരിയാണ്. സൂര്യൻ തന്നെ. സൂര്യന്റെ കാന്തിമാനം എത്രയാണെന്നറിയാമോ? -26.7. എന്നാൽ ഇന്ന് നമുക്കിവിടെ വെച്ചു നിർത്താം. <br />
<br />
ഓ മിഠായി ഒളിച്ചു വെച്ചിരിക്കുക്കുകയായിരുന്നു അല്ലേ. ഞാനതു ചോദിക്കാനിരിക്കയായിരുന്നു. <br />
താങ്ക്സ്.</div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-45315574930289505082020-06-06T21:47:00.001-07:002020-06-12T23:52:39.092-07:00ഒട്ടകക്കഴുത്തിലെ അൽഹെന<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfNv0tSwdgSKhCXYSSpnDQfE2MForcfOJZEmR-K8CPRJLEAUIbkgTD7X9HNIdIwmEo2RrA5EyGgU5jnU_hiqxryNmYUYlHSboZfJ6oFY2T1xD_TWGPVcl4sETqhIaPNG8DiRRMX0UOBno/s1600/%25E0%25B4%2585%25E0%25B5%25BD%25E0%25B4%25B9%25E0%25B5%2586%25E0%25B4%25A8.png" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="852" data-original-width="742" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfNv0tSwdgSKhCXYSSpnDQfE2MForcfOJZEmR-K8CPRJLEAUIbkgTD7X9HNIdIwmEo2RrA5EyGgU5jnU_hiqxryNmYUYlHSboZfJ6oFY2T1xD_TWGPVcl4sETqhIaPNG8DiRRMX0UOBno/s320/%25E0%25B4%2585%25E0%25B5%25BD%25E0%25B4%25B9%25E0%25B5%2586%25E0%25B4%25A8.png" width="276" /></a></div>
<a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_23.html">മിഥുനത്തെ</a> രണ്ടു സഹോദരന്മാരുടെ രൂപത്തിലാണ് ചിത്രീകരിച്ചിരിക്കുന്നത് എന്നു പറഞ്ഞുവല്ലോ. <span id="goog_21579937"></span><span id="goog_21579938"></span>ഇതിൽ മുന്നിൽ നടക്കുന്നവനാണ് <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/05/blog-post_19.html">പോളക്സ്</a>. ഇയാളുടെ തലയെയാണ് നമ്മുടെ പോളക്സ് നക്ഷത്രം. ഇനി നമുക്ക് പോളക്സിലെ മറ്റു നക്ഷത്രങ്ങളെ കൂടി പരിചയപ്പെടാം. പോളക്സിന്റെ കാലിലെ ഒരു നക്ഷത്രമാണ് അൽഹെന. അൽ ഹനാ എന്ന അറബി വാക്കിൽ നിന്നാണ് ഈ പേരുണ്ടായത്. ഒട്ടകത്തിന്റെ കഴുത്തിലുള്ള അടയാളം എന്നാണ് പേർസ്യൻ ജ്യോതിശാസ്ത്രജ്ഞനായ അൽ ബിറൂനി ഈ വാക്കിനെ നിർവചിച്ചത്. തിളക്കമുള്ളത് എന്ന അത്ഥത്തിൽ അൽമെയ്സൻ എന്ന പേരും ഉപയോഗിച്ചിരുന്നു. 17-ാം നൂറ്റാണ്ടിലെ ഇറ്റാലിയൻ ജ്യോതിശാസ്ത്രജ്ഞനായ റിക്കിയോളി നിർദ്ദേശിച്ചത് എൽ ഹെനാത്ത് എന്ന പേരാണ്. എന്നാൽ 2016ൽ അന്താരാഷ്ട്ര ജ്യോതിശാസ്ത്ര സംഘടന അൽഹെന എന്ന പേരിനാണ് അംഗീകാരം നൽകിയത്. ബെയർ നാമകരണ പദ്ധതിയനുസരിച്ചുള്ള പേര് ഗാമ ജെമിനോറം എന്നാണ്.<br />
<br />
ഭൂമിയിൽ നിന്നും ഏകദേശം 109 പ്രകാശവർഷം അകലെയാണ് അൽഹെന സ്ഥിതിചെയ്യുന്നത്. സൂര്യന്റെ 3.3 മടങ്ങ് വലിപ്പമുള്ള ഇതിന്റെ പിണ്ഡം സൂര്യന്റെ പിണ്ഡത്തിന്റെ 2.8 മടങ്ങാണ്. സൂര്യന്റെ 123 മടങ്ങ് തിളക്കവും ഇതിനുണ്ട്. നമ്മുടെ സൂര്യന്റെ സ്ഥാനത്ത് അൽഹെനയാണെങ്കിൽ എന്നൊന്ന് അലോചിച്ചു നോക്കൂ. 1.93 ആണ് ഇതിന്റെ <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/06/blog-post_12.html">കാന്തിമാനം</a>. ഭൂമിയിൽ നിന്നും നോക്കുമ്പോൾ നക്ഷത്രങ്ങളെ വ്യത്യസ്ത തിളക്കത്തിലാണല്ലോ കാണുന്നത്. ഈ തിളക്കത്തിനെ താരതമ്യം ചെയ്യുന്ന യൂണിറ്റാണ് കാന്തിമാനം എന്നു പറയാം. ഇതിനെ കുറിച്ച് മറ്റൊരു പോസ്റ്റിൽ വിശദമായി പറയാം. ഇതും യഥാർത്ഥത്തിൽ ഒറ്റ നക്ഷത്രമല്ല. രണ്ടു നക്ഷത്രങ്ങൾ ചേർന്നതാണ്. അതിദീർഘവൃത്താകൃതിയിലുള്ള ഭ്രമണപഥത്തിലൂടെ ഒരു പൊതുകേന്ദ്രത്തിനു ചുറ്റും ഭ്രമണം ചെയ്യുന്ന ഇവ ഒരു വൃത്തം പൂർത്തിയാക്കാൻ പന്ത്രണ്ടര വർഷത്തിൽ കൂടുത്ൽ എടുക്കുന്നുണ്ട്.<br />
<br />
അൽഹെന സബ്ജയന്റ് സ്റ്റാർ എന്ന ഗണത്തിൽ പെടുന്ന ഒരു നക്ഷത്രമാണ്. ഇതിന്റെ പ്രത്യേകത അതേ സ്പെക്ട്രൽ തരത്തിൽ വരുന്ന ഒരു മുഖ്യധാരാ നക്ഷത്രത്തിനേക്കാൾ തിളക്കമുണ്ടായിരിക്കുകയും എന്നാൽ ഭീമൻ നക്ഷത്രത്തോളം തിളക്കമുണ്ടായിരിക്കുകയുമില്ല എന്നതാണ്. ആകാശത്തു കാണുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളിൽ തിളക്കം കൊണ്ട് 43-ാം സ്ഥാനവും മിഥുനത്തിലെ നക്ഷത്രങ്ങളിൽ 3-ാം സ്ഥാനവുമാണ് ഈ നീല നക്ഷത്രത്തിനുള്ളത്.</div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-26485362959755450322020-05-19T05:45:00.002-07:002020-08-08T19:08:23.922-07:00പോളക്സ് - അവർക്കു പുണർതം<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLMHHNkL-ShZTzZ_1M8kTABFsjB61t2smjZ6yhYLt6ig13qWBvwXzAOV5zBDAa82vr7VtyJuYf49frswA8BsQLmb4Sl_DzyVNjYi8RI9CVnNX1tCdOXbdfe60YC_yMYyZb3k_2UXFwVmY/s1600/Pollex.png" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="624" data-original-width="562" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLMHHNkL-ShZTzZ_1M8kTABFsjB61t2smjZ6yhYLt6ig13qWBvwXzAOV5zBDAa82vr7VtyJuYf49frswA8BsQLmb4Sl_DzyVNjYi8RI9CVnNX1tCdOXbdfe60YC_yMYyZb3k_2UXFwVmY/s320/Pollex.png" width="288" /></a></div>
<a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/05/blog-post.html">കാസ്റ്ററിനെ</a> കുറിച്ച് കഴിഞ്ഞ ദിവസം പറഞ്ഞിരുന്നല്ലോ. ആറെണ്ണത്തിനെ ഒന്നായി കാട്ടുന്ന ആ സുന്ദരരൂപത്തെ നിങ്ങൾ നോക്കിയിരുന്നു എങ്കിൽ അതിനടുത്തു കിടക്കുന്ന കുറച്ചു കൂടി തിളക്കം കൂടിയ ഒരു ചുവന്ന നക്ഷത്രത്തേയും നിങ്ങൾ ശ്രദ്ധിക്കാതിരിക്കില്ല. ഇതാണ് പോളക്സ്. <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_23.html">മിഥുനത്തിന്റെ</a> (Gemini) കഥയിലെ ഇരട്ടസഹോദരന്മാരിൽ ഒരാൾ. മിഥുനം രാശിയിലെ ഏറ്റവും കൂടുതൽ തിളക്കമുള്ള നക്ഷത്രമാണെങ്കിലും ബെയറുടെ പേരിടീലിൽ ബീറ്റ ജമിനോറം എന്ന പേരാണ് കിട്ടിയത്. ഇതിനെ കുറിച്ച് കാസ്റ്ററിനെ കുറിച്ച് പറഞ്ഞപ്പോൾ പറഞ്ഞതു കൊണ്ട് വീണ്ടും ആവർത്തിക്കുന്നില്ല. ഉത്തരേന്ത്യക്കാർ പോളക്സിനെയാണ് പുണർതം അഥവാ പുനർവസു എന്നു വിളിക്കുന്നത്. എന്നാൽ കേരളത്തിൽ ഇതൊരു ഒറ്റ നക്ഷത്രമല്ല. <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_23.html">മിഥുനത്തിലെ</a> <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/05/blog-post.html">കാസ്റ്റർ</a>, പോളക്സ് എന്നിവയും <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_52.html">കാനിസ് മൈനറിലെ</a> <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_41.html">പ്രോസിയോൺ</a>, <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_11.html">ഗോമൈസെ</a> എന്നിവയും <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_67.html">കാനിസ് മേജറിലെ</a> <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_17.html">സിറിയസ്സും</a> <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_22.html">മിർസാമും</a> ചേർന്നതാണ് പുണർതം. ഇവയെല്ലാം ചേർത്താൽ ഒരു തോണിയുടെ ആകൃതി കിട്ടും. പുണർതം തോണി പോലെ എന്നൊരു ചൊല്ലുണ്ട്. അതല്ല കാസ്റ്റർ, പോളക്സ് എന്നിവ ചേർന്നതാണ് പുണർതം എന്ന അഭിപ്രായമുള്ളവരുമുണ്ട്.<br />
<br />
ഭൂമിയിൽ നിന്നും ഏകദേശം 34 പ്രകാശവർഷം അകലെയാണ് ഈ നക്ഷത്രം സ്ഥിതിചെയ്യുന്നത്. അതായത് 34 വർഷം മുമ്പ് പോളക്സിൽ നിന്നും പുറപ്പെട്ട പ്രകാശമാണ് ഇപ്പോൾ നമ്മുടെ കണ്ണുകളിൽ എത്തുന്നത് എന്ന്. മറ്റൊരു രീതിയിൽ പറഞ്ഞാൽ 34 വർഷം മുന്നെയുള്ള പോളക്സിനെയാണ് ഇപ്പോൾ നമ്മൾ കാണുന്നത്. 724 ദശലക്ഷം വർഷമാണ് ഇതിന്റെ പ്രായമായി കണക്കാക്കിയിരിക്കുന്നത്. സൂര്യന്റെ ഏകദേശം 10 മടങ്ങ് വലിപ്പമുണ്ടെങ്കിലും സൗരപിണ്ഡത്തിന്റെ രണ്ടു മടങ്ങ് മാത്രമാണ് ഇതിന്റെ ദ്രവ്യമാനം. ഉപരിതല താപനിലയാണെങ്കിൽ 4666 കെൽവിനും. ഇത് സൂര്യന്റെ താപനിലയെക്കാൾ കുറവാണ് എന്നറിയാമല്ലോ. നക്ഷത്രങ്ങളുടെ വാർദ്ധക്യാവസ്ഥയായ ചുവപ്പു ഭീമൻ എന്ന തലത്തിലേക്ക് നമ്മുടെ പോളക്സ് എത്തിയിരിക്കുന്നു എന്നാണ് ഈ ലക്ഷണങ്ങൾ കാണിക്കുന്നത്. ഇതിൽ നിന്ന് ചെറിയ തോതിൽ എക്സ്-റേ വികിരണം പുറത്തു വരുന്നതായി റോസാറ്റ് എന്ന ബഹിരാകാശ ദൂരദർശിനി കണ്ടെത്തിയിട്ടുണ്ട്. പോളക്സിന്റെ കാന്തികക്ഷേത്രത്തിന്റെ തീവ്രത ഒരു ഗൗസിനേക്കാൾ താഴെയാണ്. നക്ഷത്രങ്ങളിൽ ഇതുവരെ കണ്ടതിൽ വെച്ച് ഏറ്റവും ദുർബലമായതാണ് ഇത്.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVYz-AmusnDmG5TCYgwJPrV7rjOfXhnSPGBIu3IO6i52W7Q3p5YglXpTU3uI691n09VmQ1XbqmjFIg6lugb4KsjG30QHIEQ4VeTqaiJbP4THrdHnWoq9IRulzeXHK5UxkmWxJB6KuLScc/s1600/Artie+P+Hatzes.jpeg" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="585" data-original-width="470" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVYz-AmusnDmG5TCYgwJPrV7rjOfXhnSPGBIu3IO6i52W7Q3p5YglXpTU3uI691n09VmQ1XbqmjFIg6lugb4KsjG30QHIEQ4VeTqaiJbP4THrdHnWoq9IRulzeXHK5UxkmWxJB6KuLScc/s200/Artie+P+Hatzes.jpeg" width="160" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">ആർടീ പി. ഹാറ്റ്സെസ് </td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
പോളക്സിനെ ചുറ്റുന്ന ഒരു ഗ്രഹത്തെയും കണ്ടെത്തിയിട്ടുണ്ട്. ഭൂമിയോടടുത്ത സൗരയൂഥേതര ഗ്രഹങ്ങളിൽ ഒന്നാണിത്. പോളക്സ് ബി ഇതിനെ വിളിച്ചത്. പിന്നീട് ഇതിന് ഒരു പേരു കൊടുക്കാൻ തീരുമാനിക്കുകയും അതിനു വേണ്ടി ഒരു മത്സരം ഏർപ്പെടുത്തുകയും ചെയ്തു അന്താരാഷ്ട്ര ജ്യോതിശാസ്ത്ര യൂണിയൻ. ഇതിൽ തെരഞ്ഞെടുക്കപ്പെട്ട പേര് ലിഡ എന്നായിരുന്നു. ലിഡ ഗ്രീക്കു പുരാണങ്ങളിൽ പോളക്സിന്റെ അമ്മയുടെ പേരാണ്. പിന്നീട് അന്താരാഷ്ട്ര ജ്യോതിശാസ്ത്ര യൂണിയൻ ലിഡ എന്ന പേരു മാറ്റി തെസ്റ്റിയാസ് എന്നാക്കി. ലിഡയുടെ തന്നെ മറ്റൊരു പേരാണ് തെസ്റ്റിയാസ്. തെസ്റ്റിയൂസിന്റെ മകളായതു കൊണ്ടാണ് ഈ പേരു കിട്ടിയത്. ലിഡ എന്ന പേര് നിലവിൽ ഒരു ഛിന്നഗ്രഹത്തിനും വ്യാഴത്തിന്റെ ഒരു ഉപഗ്രഹത്തിനും ഉള്ളതിനാലാണ് ഇങ്ങനെ പേരു മാറ്റിയത്. അമേരിക്കൻ ജ്യോതിശാസ്ത്രജ്ഞനായ ആർടീ പി. ഹാറ്റ്സെസ് ആണാ 2006ൽ ഈ ഗ്രഹത്തെ കണ്ടെത്തിയത്. വ്യാഴത്തിന്റെ രണ്ടു മടങ്ങ് വലിപ്പമുള്ള ഈ ഗ്രഹം പോളക്സിനെ ഒന്നു ചുറ്റിവരാൻ ഏതാണ്ട് 590 ദിവസം എടുക്കുന്നുണ്ട്. ഭൂമിയും സൂര്യനും തമ്മിലുള്ള അകലത്തിന്റെ 1.6 മടങ്ങ് അകലമുണ്ട് പോളക്സും തെസ്റ്റിയാസും തമ്മിൽ.<br />
<br />
എന്നാൽ ഇനി പോളക്സിനെ നോക്കിക്കോ. അതിനു ചുറ്റും കറങ്ങി നടക്കുന്ന ഒരു ഗ്രഹമുണ്ടെന്ന കാര്യം മറക്കേണ്ട. </div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-35268993890773703842020-05-11T08:28:00.001-07:002020-05-25T09:40:41.588-07:00ആറും ചേർന്ന കാസ്റ്റർ<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjy_jGuMA4oGQrsquoyelsPkzLm4nLNU3Q46lZIGslun-EnFE2KbLwKfTa5ZHLL3KGSalKNYzMtxOBdQ6mo1v7UUy0r257Jjmn5nTTSBfKoJM4kMQjRzpAjd1XzMToc_Qq91MCigQFpAKw/s1600/Gemini.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="624" data-original-width="562" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjy_jGuMA4oGQrsquoyelsPkzLm4nLNU3Q46lZIGslun-EnFE2KbLwKfTa5ZHLL3KGSalKNYzMtxOBdQ6mo1v7UUy0r257Jjmn5nTTSBfKoJM4kMQjRzpAjd1XzMToc_Qq91MCigQFpAKw/s320/Gemini.png" width="288" /></a><a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_23.html">മിഥുനത്തിലെ</a> പ്രധാന നക്ഷത്രങ്ങളിലൊന്നായ കാസ്റ്ററിനെ കുറിച്ചു പറയാം. മിഥുനം <b> (</b><b>α Gem)</b> എന്നു വിളിക്കും. ഈ നാമകരണരീതിയനുസരിച്ച് ഓരോ രാശിയിലേയും നക്ഷത്രങ്ങൾക്കു പേരു നൽകുന്നത് അവയുടെ തിളക്കത്തിനനുസരിച്ചാണ്. ഏറ്റവും തിളക്കം കൂടിയ നക്ഷത്രത്തിന് ഗ്രീക്ക് അക്ഷരമാലയിലെ ആദ്യ അക്ഷരമായ ആൽഫ എന്നും തിളക്കം കുറഞ്ഞു വരുന്ന ക്രമത്തിൽ ബീറ്റ, ഗാമ തുടങ്ങിയ അക്ഷരങ്ങളും നൽകും. ഈ അക്ഷരങ്ങളോടു കൂടി നക്ഷത്രരാശിയുടെ Latin genetive പേരു കൂടി ചേർക്കും. ഈ രീതി ആവിഷ്കരിച്ച ജൊഹാൻ ബെയറിന്റെ (1572 - 1625) പേരിലാണ് ഈ നാമകരണ സമ്പ്രദായം അറിയപ്പെടുന്നത്. കാസ്റ്ററിന്റെയും പോളക്സിന്റെയും തിളക്കം കണക്കാക്കിയപ്പോൾ ബെയറിനു വന്ന ഒരു പിശകു കാരണമാണ് മിഥുനം രാശിയിലെ നക്ഷത്രങ്ങളിൽ തിളക്കം കൊണ്ട് രണ്ടാം സ്ഥാനക്കാരനായ കാസ്റ്ററിന് ആൽഫ എന്ന പേരു ലഭിച്ചത്. 300 വർഷം മുമ്പു വരെ കാസ്റ്ററിനാണ് തിളക്കം കൂടുതലുണ്ടായിരുന്നത് എന്നൊരു വാദവുമുണ്ട്. എന്തായാലും ഇപ്പോൾ തിളക്കത്തിൽ ഒന്നാമനല്ലെങ്കിലും കാസ്റ്റർ പേരിൽ ഒന്നാമനായി. അതിനും വേണം ഒരു ഭാഗ്യം.<br />
നക്ഷത്രരാശിയിൽ തിളക്കം കൊണ്ട് രണ്ടാം സ്ഥാനത്തു നിൽക്കുന്ന നക്ഷത്രമാണ് കാസ്റ്റർ. ബെയറുടെ നാമകരണ സമ്പ്രദായമനുസരിച്ച് ആൽഫാ ജെമിനോറം എന്നാണ് ഈ നക്ഷത്രത്തിന്റെ പേര്. ചുരുക്കി ആൽഫ ജെം<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2lCLkSbtrPi4RI7clXG_2FpTmx9nvSlLWwycxDLKJRGsoveZBuZOVFpDT3y9KCHU5dVUipiYwo4e6zPnycjXDIjkql_vhbQCirDa1C_5kivQqle2f0o5tGf0EX5kEi2KfgYefGixfEd8/s1600/castor-1.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="648" data-original-width="636" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2lCLkSbtrPi4RI7clXG_2FpTmx9nvSlLWwycxDLKJRGsoveZBuZOVFpDT3y9KCHU5dVUipiYwo4e6zPnycjXDIjkql_vhbQCirDa1C_5kivQqle2f0o5tGf0EX5kEi2KfgYefGixfEd8/s320/castor-1.png" width="314" /></a></div>
ഒന്നാം സ്ഥാനം വീണു കിട്ടിയ ഈ നക്ഷത്രത്തിന് മറ്റൊരു പ്രത്യേകത കൂടിയുണ്ട്. ഭൂമിയിൽ നിന്നും നോക്കുമ്പോൾ ഒന്നായി കാണുന്ന ഈ നക്ഷത്രം യഥാർത്ഥത്തിൽ ആറു നക്ഷത്രങ്ങൾ ചേർന്നതാണ്. ഇതിനും മറ്റൊരു പ്രത്യേകതയുണ്ട്. മൂന്നു ഇരട്ട നക്ഷത്രങ്ങൾ ചേർന്നതാണ് ഈ ആറു നക്ഷത്രങ്ങൾ. കാസ്റ്റർ Aa, കാസ്റ്റർ Ab; കാസ്റ്റർ Ba, കാസ്റ്റർ Bb; കാസ്റ്റർ Ca, കാസ്റ്റർ Cb എന്നിങ്ങനെയാണ് ഇവക്ക് പേരു നൽകിയിരിക്കുന്നത്. ഇവയിൽ ഓരോ ഗ്രൂപ്പും അവയുടെ പൊതു കേന്ദ്രത്തിനു ചുറ്റും കറങ്ങുമ്പോൾ തന്നെ ഇവയെല്ലാം ചേർന്ന് അവയുടെ പൊതുകേന്ദ്രത്തേയും പ്രദക്ഷിണം ചെയ്യുന്നുണ്ട്. കാസ്റ്റർ Aaക്ക് സൂര്യന്റെ 2.76 മടങ്ങ് പിണ്ഡവും 2.4 മടങ്ങ് വ്യാസവുമുണ്ട്. കാസ്റ്റർ Baക്ക് 2.98 സൗരപിണ്ഡവും 3.3 സൗരവ്യാസവുമാണുള്ളത്. വലിയ നക്ഷത്രങ്ങളായ കാസ്റ്റർ Aa, കാസ്റ്റർ Ba എന്നിവ സൂര്യനെക്കാൾ ചൂടു കൂടിയവയാണ്. ഇവയുടെ ഉപരിതല താപനില 10,286 കെൽവിനും 8,842 കെൽവിനും ആണ് എന്നാണ് കണക്കാക്കിയിരിക്കുന്നത്.<br />
<br />
ഭൂമിയിൽ നിന്നും 51 പ്രകാശവർഷം അകലെയാണ് കാസ്റ്റർ സ്ഥിതി ചെയ്യുന്നത്. 1678ൽ കാസ്സിനിയും 1718ൽ ജെയിംസ് പൗണ്ടും രണ്ടു നക്ഷത്രങ്ങൾ ചേർന്നതാണ് കാസ്റ്റർ എന്നു പറയുന്നുണ്ട്. 1803ൽ ഹെർഷൽ കാസറ്റർ Aയും കാസ്റ്റർ Bയും ഇരട്ട നക്ഷത്രങ്ങളാണ് എന്നു കണ്ടെത്തുന്നു.<br />
<br />
കാസ്റ്റർ Aaയും കാസ്റ്റർ Abയും അവയുടെ പൊതു കേന്ദ്രത്തിനു ചുറ്റും ഒന്നു ചുറ്റിവരാൻ ഏകദേശം 10 ദിവസമാണ് എടുക്കുന്നത്. കാസ്റ്റർ Ba, Bb എന്നിവ ഏകദേശം 3 ദിവസവും കാസ്റ്റർ Ca, Cb എന്നിവ ഒരു ദിവസത്തിൽ താഴെയുമാണ് ഇതിന് എടുക്കുന്നത്. കാസ്റ്റർ Aയും കാസ്റ്റർ Bയും പൊതുകേന്ദ്രത്തെ ഒരു പ്രാവശ്യം പ്രദക്ഷിണം ചെയ്യുന്നതിന് 445 വർഷം എടുക്കുന്നു. കാസ്റ്റർ ABയും കാസ്റ്റർ Cയും ഇതു പോലെ പ്രദക്ഷിണം ചെയ്യുന്നുണ്ട്. ഇതിന് എടുക്കുന്ന സമയം 14,000 വർഷമാണ്. ഇങ്ങനെ മൊത്തം അഞ്ചു തരം ചുറ്റിക്കളികളാണ് കാസ്റ്റർ സംഘത്തിനുള്ളത്.<br />
<br />
എന്നാൽ ഇനി കാസ്റ്ററിനെ ഒന്നു നോക്കി ഒരു ഹായ് പറയാം അല്ലേ...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjslY_fsQnckzQ4fBQ_HhPfqQtVt6YKuo26Hfcu0FEkmm9jzA1N7OpRukhq9q5qPdr2q0NJAO7MmPfekXJOeaNPxVLkRhUHunr57e-vnV3k2FivyRtxXlP9agpj_lku1nZywcKUno2Jok/s1600/castor-2.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="269" data-original-width="640" height="267" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjslY_fsQnckzQ4fBQ_HhPfqQtVt6YKuo26Hfcu0FEkmm9jzA1N7OpRukhq9q5qPdr2q0NJAO7MmPfekXJOeaNPxVLkRhUHunr57e-vnV3k2FivyRtxXlP9agpj_lku1nZywcKUno2Jok/s640/castor-2.png" width="640" /></a></div>
</div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-48436823918475492262020-04-23T09:57:00.000-07:002020-05-25T09:56:39.483-07:00മിഥുനം - ആകാശത്തിലെ ഇരട്ടകൾ<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnLUJS1mKJwEAasFigpK0yzLVL40iqVbloMZg_BEMstwbkAs1RB0wsj7AUlOJjKd5NG0S124syRkwQpYuZqu_ZfiCYSzqf6RKDL74u0TAd0RPwybTjDgbCSEFW18q6WgId5nJS6JvQGjE/s1600/%25E0%25B4%25AE%25E0%25B4%25BF%25E0%25B4%25A5%25E0%25B5%2581%25E0%25B4%25A8%25E0%25B4%2582.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="408" data-original-width="400" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnLUJS1mKJwEAasFigpK0yzLVL40iqVbloMZg_BEMstwbkAs1RB0wsj7AUlOJjKd5NG0S124syRkwQpYuZqu_ZfiCYSzqf6RKDL74u0TAd0RPwybTjDgbCSEFW18q6WgId5nJS6JvQGjE/s200/%25E0%25B4%25AE%25E0%25B4%25BF%25E0%25B4%25A5%25E0%25B5%2581%25E0%25B4%25A8%25E0%25B4%2582.png" width="195" /></a></div>
<br />
ഇനി നമുക്ക് മിഥുനം രാശിയെ കുറിച്ചു പറയാം. <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post.html">ഒറിയോണിന്റെ</a> വടക്കു കിഴക്കു ഭാഗത്തും <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_52.html">കാനിസ് മൈനറിന്റെ</a> വടക്കു ഭാഗത്തുമായി കാണുന്ന നക്ഷത്രരാശിയാണ് മിഥുനം (Gemini). ഒറിയോണിലെ <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_89.html">റീഗൽ</a>, <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_15.html">അൽനിതക്</a> എന്നീ നക്ഷത്രങ്ങളിലൂടെ ഒരു വര വരച്ചാൽ അത് മിഥുനത്തിലെ <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/05/blog-post.html">കാസ്റ്റർ</a> എന്ന നക്ഷത്രത്തിനടുത്തു കൂടി കടന്നു പോകും. രണ്ടു കുട്ടികളായാണ് ഇതിനെ ചിത്രീകരിക്കാറുള്ളത്.<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJg4rYeZBNRW4oDVmcXIh7NQ4xjvdkVp39qtc7KM7G_Z-GhziAzmIJLMa-GeaoQu5P4-bryMJKYtjEVSxtYhjpBJBTjr0kSVYjF68H_FMufObIqieVb3RJaWDHMG7ht7JNTOO-t3RumbM/s1600/gemini.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1018" data-original-width="886" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJg4rYeZBNRW4oDVmcXIh7NQ4xjvdkVp39qtc7KM7G_Z-GhziAzmIJLMa-GeaoQu5P4-bryMJKYtjEVSxtYhjpBJBTjr0kSVYjF68H_FMufObIqieVb3RJaWDHMG7ht7JNTOO-t3RumbM/s200/gemini.png" width="173" /></a>ഗ്രീക്ക് ഐതിഹ്യങ്ങളിൽ കാസ്റ്റർ, പോളിഡ്യൂകെസ് എന്നീ കുട്ടികളാണ് ഇവർ. പോളിഡ്യൂകെസ് എന്നത് പിന്നീട് ലാറ്റിൻ ഭാഷയിലേക്കു വന്നപ്പോൾ പോളക്സ് എന്നായി ചുരുങ്ങി. ഇപ്പോൾ ഈ നക്ഷത്രങ്ങളെ കാസ്റ്റർ, പോളക്സ് എന്നിങ്ങനെയാണ് വിളിക്കുന്നത്. സ്പാർട്ടയിലെ റാണിയായ ലിഡക്ക് നാലു മക്കളായിരുന്നു. ഇതിൽ പോളക്സിന്റെയും ഹെലന്റെയും പിതാവ് സ്യൂസ് ദേവനായിരുന്നു. കാസ്റ്ററിന്റെയും ക്ലൈറ്റെംനെസ്ട്രയുടെയും പിതാവ് സ്പാർട്ടയിലെ രാജാവും ലിഡയുടെ ഭർത്താവും ആയിരുന്ന ടൈൻഡാരിയൂസും. കാസ്റ്ററും പോളക്സും നല്ല സൗഹാർദ്ദത്തോടു കൂടി വളർന്നു. എപ്പോഴും ഒന്നിച്ചു നടക്കുകയും ഒരു പോലെയുള്ള വസ്ത്രങ്ങൾ ഉപയോഗിക്കുകയും ചെയ്തു. കാസ്റ്റർ നല്ലൊരു കുതിരസവാരിക്കാരനും പോളക്സ് ഗുസ്തിക്കാരനുമായി. ട്രോജൻ യുദ്ധത്തിനു മുമ്പ് ജാസനും ആർഗനോട്ടുകളും സ്വർണ്ണത്തോൽ അന്വേഷിച്ചു ഏഷ്യാമൈനറിലേക്കു യാത്ര നടത്തുകയുണ്ടായി. ഈ സംഘത്തിൽ കാസ്റ്ററും പോളക്സും ഉണ്ടായിരുന്നു. സമുദ്രദേവനായ പോസിഡോണിന്റെ മകൻ അമിക്കസ് ആയിരുന്നു ഏഷ്യാമൈനർ ഭരിച്ചിരുന്നത്. അമിക്കസ് ക്രൂരനായ രാജാവായിരുന്നു. മറ്റു രാജ്യങ്ങളിൽ നിന്നും വരുന്ന സന്ദർകർക്ക് അവിടേക്കു പ്രവേശനം കിട്ടണമെങ്കിൽ അമിക്കസിനെ ദ്വന്ദ്വയുദ്ധത്തിൽ തോൽപ്പിക്കണമായിരുന്നു. പോളക്സ് അനായാസമായി അമിക്കസിനെ തോൽപ്പിക്കുകയും വധിക്കുകയും ചെയ്തു.<br />
<br />
സ്വർണ്ണത്തോലുമായി തിരിച്ചുള്ള യാത്രയിലും നിരവധി തവണ ഈ ഇരട്ടകൾ കപ്പൽയാത്രികരെ രക്ഷിക്കുകയുണ്ടായി. കപ്പൽ യാത്രക്കാരെ രക്ഷിക്കാനുള്ള അധികാരം സമുദ്രദേവനായ പോസിഡോൺ അവർക്കു നൽകി. കൂടെ രണ്ടു വെള്ളക്കുതിരകളെയും.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9mfqkaYni9mmR77M6HV2TdUcZz2_pf3vnd2FziUp7GKsaowRl4CDjoLYYVkNKkZ6dZjboqbfSNS4m7eKe6ff6LWdKE_UyrphvT1OQbWay-gJpfMr_z6670SK_OgGNDQL8lTHnjEg9rgE/s1600/Sidney_Hall_-_Urania%2527s_Mirror_-_Gemini.jpg.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="616" data-original-width="792" height="248" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg9mfqkaYni9mmR77M6HV2TdUcZz2_pf3vnd2FziUp7GKsaowRl4CDjoLYYVkNKkZ6dZjboqbfSNS4m7eKe6ff6LWdKE_UyrphvT1OQbWay-gJpfMr_z6670SK_OgGNDQL8lTHnjEg9rgE/s320/Sidney_Hall_-_Urania%2527s_Mirror_-_Gemini.jpg.png" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
പിന്നീടൊരിക്കൽ ഫോബെ, ഹിലൈറ എന്നീ രണ്ടു പെൺകുട്ടികളെ കാസ്റ്ററും പോളക്സും ചേർന്ന് തട്ടിക്കൊണ്ടു പോയി. ആർഗനോട്ടുകളുടെ കൂട്ടത്തിൽ ഉണ്ടായിരുന്ന ഇഡാസ്, ലിൻസിയൂസ് എന്നീ സഹോദരന്മാർ വിവാഹം കഴിക്കാൻ നിശ്ചയിച്ചിരുന്നരുന്നവരായിരുന്നു ഈ പെൺകുട്ടികൾ. ഇഡാസും ലിൻസിയൂസും ഇവരെ പിൻതുടർന്ന് യുദ്ധം ചെയ്തു. ലിൻസിയൂസ് കാസ്റ്ററെ തന്റെ വാളു കൊണ്ട് വെട്ടുന്നതുകണ്ട പോളക്സ് ലിൻസിയൂസിനെ കൊന്നു. ഇഡാസ് പോളക്സിനെ അക്രമിക്കാനായി ഓടിയടുത്തെങ്കിലും സ്യൂസ് ദേവൻ ഇടിമിന്നൽ കൊണ്ട് അത് തടഞ്ഞു. പോളക്സ് തന്റെ സഹോദരനെ കൂടി രക്ഷിക്കാനായി പിതാവായ സ്യൂസ് ദേവനോട് അപേക്ഷിക്കുകയും അദ്ദേഹം രണ്ടു പേരെയും ആകാശത്ത് പ്രതിഷ്ഠിക്കുകയും ചെയ്തു എന്നാണ് കഥ.<br />
<br />
ഈജിപ്തുകാർ ഇതിനെ രണ്ട് ആടുകളായാണ് ചിത്രീകരിച്ചിരുന്നത്. പുരാതന അറേബ്യക്കാരാവട്ടെ രണ്ടു മയിലുകളായാണ് കണ്ടത്. റോമക്കാരാണെങ്കിൽ അവരുടെ സാമ്രാജ്യത്തിനു തുടക്കമിട്ട രാജാവ് റോമുലസും അദ്ദേഹത്തിന്റെ സഹോദരൻ റീമസും ആണ് ഈ നക്ഷത്രങ്ങൾ എന്നു കരുതി.</div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-63762064835338945152020-04-11T01:48:00.000-07:002020-04-11T02:13:38.159-07:00ഗോമൈസെ<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKfNVzzPrXrhM2srWUahlNWpD56TzLansX-_0kCIVHyVV8yxs-k_IcTn8E-4NZduGpVhJt_dZR9F-8wtHuXfg3_w_JA4Y2D2xItt2dMqtKnIpxTInKREv6Qz8U5LyscFWwis99oYdx_Tw/s1600/Gomaise.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="278" data-original-width="361" height="153" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKfNVzzPrXrhM2srWUahlNWpD56TzLansX-_0kCIVHyVV8yxs-k_IcTn8E-4NZduGpVhJt_dZR9F-8wtHuXfg3_w_JA4Y2D2xItt2dMqtKnIpxTInKREv6Qz8U5LyscFWwis99oYdx_Tw/s200/Gomaise.png" width="200" /></a></div>
<br />
<br />
<a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_41.html">പ്രോസിയോണിനെ</a> കുറിച്ചാണല്ലോ നമ്മൾ അവസാനം പറഞ്ഞു നിർത്തിയത്. ഇനി <a href="https://bahirakasam.blogspot.com/2020/04/blog-post_52.html">കാനിസ് മൈനർ</a> ഗണത്തിലെ രണ്ടാമത്തെ പ്രധാനപ്പെട്ട നക്ഷത്രമായ ഗോമൈസേയെ കുറിച്ചു പറയാം. കാനിസ് മൈനർ എന്ന വേട്ടപ്പട്ടിയുടെ കഴുത്തിലാണ് ഈ നക്ഷത്രത്തിന്റെ സ്ഥാനം. ഭൂമിയിൽ നിന്നും ഏകദേശം 161 പ്രകാശവർഷം അകലെയാണ് ഇതിന്റെ സ്ഥാനം. അതായത് പ്രോസിയോണിനെക്കാൾ 14 മടങ്ങ് അകലെയാണ് എന്ന്. പ്രകാശവർഷം എന്നാൽ എന്താണെന്നു മറന്നു പോയിട്ടില്ലല്ലോ അല്ലേ? പ്രകാശം ഒരു വർഷംകൊണ്ട് സഞ്ചരിക്കുന്ന ദൂരത്തെയാണ് ഒരു പ്രകാശവർഷം എന്നു പറയുന്നത്. പ്രകാശത്തിന്റെ വേഗത അറിയാലോ? ഒരു സെക്കന്റിൽ ഏകദേശം മൂന്നു ലക്ഷം കിലോമീറ്റർ! ഇനി നിങ്ങൾ കണക്കു കൂട്ടിക്കോളൂ. ഒരു മിനിറ്റിൽ സഞ്ചരിക്കുന്ന ദൂരം, ഒരു മണിക്കൂറിൽ, ഒരു ദിവസം... അങ്ങനെയങ്ങനെ<br />
<br />
സൂര്യനെക്കാൾ നാലു മടങ്ങ് വലിപ്പമുണ്ട് നമ്മുടെ ഗോമൈസേക്ക്. തിളക്കമാണെങ്കിൽ 250 മടങ്ങും. സൂര്യന്റെ സ്ഥാനത്ത് ഇതിനെ ഒന്നു സങ്കല്പിച്ചു നോക്കൂ.സൂര്യനിലടങ്ങിയിരിക്കുന്ന ദ്രവ്യത്തിന്റെ നാലു മടങ്ങു ദ്രവ്യമുണ്ട് ഈ നക്ഷത്രത്തിൽ.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibUJC1KMngfeMPWoQbxh6-x9jE5P2wREhpTD-aCLTYwExmOG33eWZx3nweU_9Xb8AoWB6GMobZQ-cHgrS_11WSLoqJAj0usg6hnMcB_VXHAqj2aluOEQUkgF2oFXWQTVt2FEFBejxAriA/s1600/canis+minor-1.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="230" data-original-width="216" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibUJC1KMngfeMPWoQbxh6-x9jE5P2wREhpTD-aCLTYwExmOG33eWZx3nweU_9Xb8AoWB6GMobZQ-cHgrS_11WSLoqJAj0usg6hnMcB_VXHAqj2aluOEQUkgF2oFXWQTVt2FEFBejxAriA/s200/canis+minor-1.png" width="187" /></a></div>
"മിർസാം അൽ ഖുമൈസാ" എന്ന അറേബ്യൻ പേരിൽ നിന്നാണത്രെ ഇതിന് ഗോമൈസേക്ക് എന്ന പേര് കിട്ടിയത്. കാഴ്ച മങ്ങിയ സ്ത്രീയുടെ അരഞ്ഞാണം എന്നാണ് ഈ അറേബ്യൻ പേരിന് അർത്ഥം. ചൈനക്കാർ ഇതിനെ "നാൻ ഹേ ഏർ" എന്നാണു വിളിക്കുന്നത്. തെക്കൻ നദിയിലെ രണ്ടാമത്തെ നക്ഷത്രം എന്നാണ് ഇതിനർത്ഥം. പ്രോസിയോണിനേയും ഗോമൈസേക്കിനേയും ഇതിനു തൊട്ടു പടിഞ്ഞാറായി കിടക്കുന്ന എപ്സിലോൺ കാനിസ് മൈനോറിസിനേയും ചേർത്ത് അവർ തെക്കൻ നദി എന്ന അർത്ഥം വരുന്ന നാൻ ഹേ എന്നാണു വിളിക്കുന്നത്.<br />
<br />
എന്നാൽ ഇനി തെക്കൻ നദിയിലെ രണ്ടാമനെ കണ്ടോളൂ.</div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-82333433882644167512020-04-06T05:27:00.000-07:002020-04-10T06:10:18.468-07:00പ്രോസിയോൺ<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpHhs_yFfqX1X724PoeOYBK4Bbiq6x6fzCgEqK-S-aN8MZ3HonkahjooiKR5Br-JSMciotsTSiMk52Kh7iIIroIYsoS7o1RMcgRQwJQx6A-RFuZlQFpTmpTUqPhI-pV_5M1zK0N9Azj0A/s1600/Prosion.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="784" data-original-width="960" height="261" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpHhs_yFfqX1X724PoeOYBK4Bbiq6x6fzCgEqK-S-aN8MZ3HonkahjooiKR5Br-JSMciotsTSiMk52Kh7iIIroIYsoS7o1RMcgRQwJQx6A-RFuZlQFpTmpTUqPhI-pV_5M1zK0N9Azj0A/s320/Prosion.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br /><br />കാനിസ് മൈനറിലെ ഏറ്റവും തിളക്കം കൂടിയ നക്ഷത്രമാണ് പ്രോസിയോണ് അഥവാ ആല്ഫാ കാനിസ് മൈനോറിസ്. രാത്രിയിലെ ആകാശത്തില് ഏറ്റവും തിളക്കത്തില് കാണുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളില് എട്ടാം സ്ഥാനമാണ് ഇതിനുള്ളത്. ഇത് ഒരു ദ്വന്ദ്വനക്ഷത്രമാണ്. ഇതില് പ്രോസിയോണ് എ ഒരു മുഖ്യധാരാ നക്ഷത്രവും പ്രോസിയോണ് ബി ഒരു വെള്ളക്കുള്ളന് നക്ഷത്രവുമാണ്. ഏകദേശം 41 വര്ഷങ്ങള് കൊണ്ടാണ് ഒരു പ്രദക്ഷിണം പൂര്ത്തിയാക്കുന്നത്. ഭൂമിയില് നിന്നും 11.46 പ്രകാശവര്ഷം അകലെ കിടക്കുന്ന ഈ നക്ഷത്രം നമ്മുടെ അയല്വാസിയാണ് എന്നു പറയാം. ഭൂമിയോടടുത്തു കിടക്കുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളില് എട്ടാം സ്ഥാനമാണ് പ്രോസിയോണിനുള്ളത്.<br /> <br /> പ്രോസിയോണ് എയുടെ ബാഹ്യതാപനില 6530 കെല്വിന് എന്നാണ് കണക്കാക്കിയിരിക്കുന്നത്. സൂര്യന്റെ 1.5 മടങ്ങ് പിണ്ഡവും രണ്ടു മടങ്ങ് ആരവും ഏഴു മടങ്ങ് തിളക്കവും ഇതിനുണ്ട്. പ്രോസിയോണ് ബി സൂര്യന്റെ പത്തിലൊന്ന് പിണ്ഡം മാത്രമുള്ള ചെറിയൊരു നക്ഷത്രമാണ്. 1985ല് പ്രോസിയോണിനെ പൊതിഞ്ഞു നില്ക്കുന്ന ഒരു എക്സ്-റേ കൊറോണ കണ്ടെത്തുകയുണ്ടായി.<br /> <br /> പ്രോസിയോണും സിറിയസ്സും തിരുവാതിരയും ചേര്ന്ന് ആകാശത്ത് ഒരു ത്രികോണം സൃഷ്ടിക്കുന്നതു കാണാം. ഇതിനെ വിന്റര് ട്രയാംഗിള് എന്നാണ് വിളിക്കുന്നത്.<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-3113598007284204502020-04-06T05:25:00.001-07:002020-05-25T09:50:22.853-07:00കാനിസ് മൈനർ - ത്യാഗത്തിന്റെ പ്രതീകം മിറാ<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYghqN9sn9TK5-Pf596bgLkjdH9YtlANlZopIjLrUeJwZ0F4tC6Hsk9dhht2PYJ9oPHq_XnPRPJQr8DmrJgLcRVJ8JqoBlD1U4xvCNWq9CyoLdpmftLGvztq4ErZbexSdKR6piKTL2dMc/s1600/canis+minor.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="559" data-original-width="726" height="246" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYghqN9sn9TK5-Pf596bgLkjdH9YtlANlZopIjLrUeJwZ0F4tC6Hsk9dhht2PYJ9oPHq_XnPRPJQr8DmrJgLcRVJ8JqoBlD1U4xvCNWq9CyoLdpmftLGvztq4ErZbexSdKR6piKTL2dMc/s320/canis+minor.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
ഇനി വേട്ടക്കാരന്റെ ചെറിയ വേട്ടപ്പട്ടിയെ കുറിച്ചു പറയാം.<br />
<br />
വേട്ടക്കാരനിലെ ബെറ്റല്ജ്യൂസ്, ബല്ലാട്രിക്സ് എന്നീ നക്ഷത്രങ്ങളെ ചേര്ത്ത് കിഴക്കോട്ട് ഒരു രേഖ സങ്കല്പിച്ചാല് അത് കാനിസ് മൈനര് എന്ന ചെറിയ വേട്ടപ്പട്ടിയിലെത്തും. ആര്. രാമചന്ദ്രന് നായര് അദ്ദേഹത്തിന്റെ മാനത്തു നോക്കുമ്പോള് എന്ന കൃതിയില് മലയാളത്തില് ലഘുലുബ്ധകന് എന്ന പേരാണ് നിര്ദ്ദേശിച്ചിരിക്കുന്നത്. <br />
<br />
ആകാശത്തില് കാണുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളെ ആകെ 88 ഗണങ്ങളായാണ് ഇപ്പോള് തിരിച്ചിരിക്കുന്നത്. ഇതില് വലിപ്പം കൊണ്ട് 71ാം സ്ഥാനമാണ് കാനിസ് മൈനറിനുള്ളത്. 183 ചതുരശ്ര ഡിഗ്രി ആകാശവിസ്തൃതിയാണ് ഇതിന് അനുവദിച്ചിട്ടുള്ളത്. രണ്ടാം നൂറ്റാണ്ടില് ജീവിച്ചിരുന്ന ടോളമിയുടെ 48 എണ്ണമുള്ള നക്ഷത്രപ്പട്ടികയില് കാനിസ് മൈനറും ഉള്പ്പെട്ടിരുന്നു. HD 66141 എന്ന നക്ഷത്രത്തിന് ഒരു ഗ്രഹമുള്ളതായി കണ്ടെത്തിയിട്ടുണ്ട്. NGC 2485 എന്ന താരാപഥം കാനിസ് മൈനറിലാണുള്ളത്.<br />
<br />
ഗ്രീക്ക് ഇതിഹാസങ്ങളില് ഇക്കാറിയസ് ഒരു വീഞ്ഞു നിര്മാതാവാണ്. ഫലപുഷ്ടിയുടെയും വീഞ്ഞിന്റെയും ദേവനായ ഡയണീസസില് നിന്നാണ് ഇക്കാറിയസിന് വീഞ്ഞുനിര്മാണ വിദ്യ പകര്ന്നു കിട്ടിയത്. അദ്ദേഹത്തില് നിന്ന് വീഞ്ഞു വാങ്ങി കുടിച്ചിരുന്ന ആട്ടിടയന്മാര് ഒരു ദിവസം അദ്ദേഹത്തിന്റെ ഭക്ഷണത്തില് വിഷം കലര്ത്തി കൊടുത്ത് കൊല ചെയ്യുകയും ഒരു മരത്തിനടിയില് കുഴിച്ചിടുകയും ചെയ്തു. ഇക്കാറിയസിനെ വിശ്വസ്തതയോടെ സേവിച്ചിരുന്ന പട്ടിയാണ് മിറാ. ഇക്കാറിയസിനെ കാണാതായപ്പോള് മിറാ അദ്ദേഹത്തെ അന്വേഷിച്ചു നടക്കുകയും അദ്ദേഹത്തെ കുഴിച്ചിട്ടിരിക്കുന്ന സ്ഥലം കണ്ടെത്തുകയും ചെയ്തു. മിറാ ഇക്കാറിയസിന്റെ മകളായ ഇറിഗോണിനെ ഇക്കാറിയസ് കിടന്നിരുന്ന സ്ഥലത്തേക്കു കൂട്ടിക്കൊണ്ടു വന്നു. ദുഃഖം സഹിക്കാതെ ഇറിഗോണ് തൂങ്ങി മരിച്ചു എന്നും മിറാ വലിയൊരു പാറക്കെട്ടിനു മുകളില് നിന്നും താഴെക്കു ചാടി ആത്മഹത്യ ചെയ്തു എന്നുമാണ് കഥ. സീയുസ് ദേവന് പിന്നീട് ഇവരെ ആകാശത്ത് പ്രതിഷ്ഠിച്ചു എന്ന് ഗ്രീക്ക് ഇതിഹാസങ്ങള് പറയുന്നു. മിറാ എന്ന പട്ടി കാനിസ് മൈനറും ഇക്കാറിയസ് ബൂഒട്ടിസും ഇറിഗോണ് വിര്ഗോ(കന്നി)യും ആണത്രെ.<br />
<br />
കാനിസ് മേജറിന്റെ കഥയിലെ പിടി കൊടുക്കാത്ത ട്യൂമേസിയന് ചെന്നായയാണ് കാനിസ് മൈനര് എന്ന ഒരു മറുകഥയും ഇതിനുണ്ട്.<br />
<br />
മദ്ധ്യകാല അറേബ്യന് ജ്യോതിഃശാസ്ത്രജ്ഞര് കാനിസ് മൈനറിനെ നിരീക്ഷിച്ചിരുന്നു. അന്നത്തെ ഒരു ജ്യോതിഃശാസ്ത്രജ്ഞനായിരുന്ന അബ്ദ് അല് റഹ്മാന് അല് സൂഫി അദ്ദേഹത്തിന്റെ പുസ്തകത്തില് ഈ ഗണത്തിന് അല്-കല്ബ് അല്-അസ്ഘര് എന്ന പേരാണ് കൊടുത്തിരിക്കുന്നത്. റോമക്കാര് ഇതിനെ ഓറിയോണിന്റെ ചെറിയ വേട്ടപ്പട്ടിയായാണ് കരുതിയിരുന്നത്.<br />
<br />
ഡിസംബര് 4 മുതല് 15 വരെയുള്ള ദിവസങ്ങളില് കാനിസ് മൈനറിന്റെ ദിശയില് നിന്നും ഉല്ക്കാവര്ഷം ഉണ്ടാവാറുണ്ട്. കാനിസ് മൈനോറിഡ്സ് എന്നാണ് ഈ ഉല്ക്കാവര്ഷത്തെ വിളിക്കാറുള്ളത്. ഡിസംബര് 10, 11 തിയ്യതികളിലാണ് ഇത് കൂടുതല് ശക്തമാവുന്നത്. ഈ ദിവസങ്ങളില് ഒരു മണിക്കൂറില് 30 ഉല്ക്കകളെ വരെ കാണാന് സാദ്ധ്യതയുണ്ട്.<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-32655778935920759952020-04-06T05:23:00.002-07:002020-04-10T06:13:42.792-07:00അലുദ്ര<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCMIYkINRtEjfbSJULXlw1l9Zuq1FthTsLeNunhbN_c2-XgG0orZ7hOOPywXnKambwIhTTwaWJaZWix09z4bu1uHJtspuzEo4g-xHW1gq4C79-oY2yBStCc8C_UbBdIIMy5c-27qu_tNA/s1600/aludra.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="501" data-original-width="573" height="279" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCMIYkINRtEjfbSJULXlw1l9Zuq1FthTsLeNunhbN_c2-XgG0orZ7hOOPywXnKambwIhTTwaWJaZWix09z4bu1uHJtspuzEo4g-xHW1gq4C79-oY2yBStCc8C_UbBdIIMy5c-27qu_tNA/s320/aludra.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br /><br />ഇനി നമുക്ക് വേട്ടപ്പട്ടിയുടെ വാലറ്റത്തുള്ള അലുദ്ര എന്ന നക്ഷത്രത്തെ പരിചയപ്പെടാം. ബെയറുടെ നാമനിര്ദ്ദേശ രീതിയില് ഇതിന് ഈറ്റ കാനിസ് മെജോറിസ് എന്ന പേരാണ് നല്കിയിരിക്കുന്നത്. കന്യക എന്നര്ത്ഥം വരുന്ന അറേബ്യന് വാക്കായ അല് അധ്രാ എന്നതില് നിന്നാണ് അലുദ്ര എന്ന് പേരുണ്ടായത്. കന്യക എന്നര്ത്ഥമുള്ള മൂന്ന് നക്ഷത്രങ്ങളാണ് കാനിസ് മേജര് നക്ഷത്രഗണത്തിലുള്ളത്. വെസെന്, അധാര എന്നിവയാണ് മറ്റു രണ്ടെണ്ണം. നക്ഷത്രങ്ങള്ക്ക് പേരുകള് ഔദ്യോഗികമായി നല്കുന്നതന് അന്താരാഷ്ട്ര ജ്യോതിശാസ്ത്ര സംഘടനയില് ഒരു വിഭാഗമുണ്ട്. ഇത് വര്ക്കിങ് ഗ്രൂപ്പ് ഓണ് സ്റ്റാര് നെയിംസ് അഥവാ WGSN എന്നാണ് അറിയപ്പെടുന്നത്. ഇവര് 2006ലാണ് മേല്പ്പറഞ്ഞ പേരുകള് ഈ നക്ഷത്രങ്ങള് ഔദ്യോഗികമായി അനുവദിച്ചു നല്കിയത്. <br /> <br /> ഭൂമിയില് നിന്നും ഏതാണ്ട് 2000 പ്രകാശവര്ഷം അകലെയാണ് അലുദ്രയുടെ സ്ഥാനം. ഇത് ഒരു നീല അതിഭീമന് നക്ഷത്രമാണ്. സൂര്യനെക്കാള് 10 മുതല് 70 വരെ മടങ്ങ് പിണ്ഡവും 30000ല് കൂടുതല് പ്രകാശതീവ്രതയുമുള്ള നക്ഷത്രങ്ങളാണ് അതിഭീമന് നക്ഷത്രങ്ങള്. സൂര്യന്റെ 56 മടങ്ങ് ആരമുള്ള ഈ നക്ഷത്രത്തിന്റെ പിണ്ഡം സൂര്യന്റെ 19 മടങ്ങ് വരും. ഒന്നര ലക്ഷം സൂര്യന്മാരുടെ തിളക്കമുള്ള ഇതിന്റെ ഉപരിതല താപനില ഏതാണ്ട് 15,000 കെല്വിന് വരും എന്നാണ് കണക്കാക്കിയിട്ടുള്ളത്.<br /> <br /> തിളക്കത്തില് അലുദ്രക്ക് ആകാശത്തു കാണുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളില്87ാം സ്ഥാനവും കാനിസ് മേജറിലെ നക്ഷത്രങ്ങളില് അഞ്ചാം സ്ഥാനവുമാണുള്ളത്. എല്ലാ നക്ഷത്രങ്ങളും അവയുടെ ഗാലക്സിയുടെ കേന്ദ്രത്തിനെ പരിക്രമണം ചെയ്യുന്നുണ്ട്. അതിനനുസരിച്ച് അവയുടെ സ്ഥാനത്തിലും മാറ്റം സംഭവിക്കുന്നുണ്ട്. ഭൂമിയില് നിന്നുള്ള ഇവയുടെ അകലം വളരെ വലുതായതു കൊണ്ട് ഒരായുസ്സു കൊണ്ടൊന്നും നമുക്ക് ഇത് അനുഭവിച്ചറിയാന് കഴിയില്ല എന്നു മാത്രം. അലുദ്രക്ക് ഇങ്ങനെ സംഭവിക്കുന്ന സ്ഥാനചലനം ഒരു വര്ഷത്തില് ഏതാണ്ട് 5.81 മില്ലിആര്ക്ക് സെക്കന്റ് മാത്രമാണ്. ഒരു ആര്ക്ക് സെക്കന്റ് എന്നു പറഞ്ഞാല് ഒരു ഡിഗ്രിയുടെ 3600ല് ഒരു ഭാഗം മാത്രമാണ് എന്നോര്ക്കുക<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-75260976282272776352020-04-06T05:22:00.000-07:002020-04-10T06:14:20.032-07:00വെസൻ<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV7-fHPpLZb7nKnbecIP_gXvG2eUgZVBIqZw-9gPHFVSZVmsxmM9hY8mGXcYBOmlnVVgQwFiCyg-ECrl4Oqt9dCY304mB8gkSRzHo73Wn7ylnzQj49GPStkcIWuo6ZBEaW3GlHReAKRSc/s1600/Wesen.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="501" data-original-width="573" height="279" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV7-fHPpLZb7nKnbecIP_gXvG2eUgZVBIqZw-9gPHFVSZVmsxmM9hY8mGXcYBOmlnVVgQwFiCyg-ECrl4Oqt9dCY304mB8gkSRzHo73Wn7ylnzQj49GPStkcIWuo6ZBEaW3GlHReAKRSc/s320/Wesen.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
ഇനി വേട്ടപ്പട്ടിയുടെ പുറത്തിരിക്കുന്ന ഭാരം ഒന്നു പരിശോധിക്കാം. പട്ടിയുടെ പിന്ഭാഗത്തുള്ള നക്ഷത്രമാണ് വെസെന്. വെസെന് എന്നു പറഞ്ഞാല് മദ്ധ്യകാല അറേബ്യന് ഭാഷയില് ഭാരം എന്നാണര്ത്ഥം. പതിനേഴാം നൂറ്റാണ്ടില് ജീവിച്ചിരുന്ന ഈജിപ്ഷ്യന് ജ്യോതിഃശാസ്ത്രജ്ഞനായിരുന്ന അല് അക്സാസി അല് മൗക്കേത്ത് നിര്മ്മിച്ച നക്ഷത്രചാര്ട്ടില് ഇതിന് തലത് അല് അദ്സാരി എന്ന പേരാണ് കൊടുത്തിരുന്നത്. മൂന്നാമത്തെ കന്യക എന്നാണ് ഇതിനര്ത്ഥം.<br />
<br />
കാനിസ് മേജര് ഗണത്തില് തിളക്കം കൊണ്ട് മൂന്നാം സ്ഥാനത്താണ് വെസെന്. ഈ അതിഭീമന് നക്ഷത്രത്തിന് ഏകദേശം സൂര്യന്റെ 17 മടങ്ങ് പിണ്ഡവും 200 മടങ്ങ് വലിപ്പവും 50,000 മടങ്ങ് തിളക്കവുമുണ്ട്. ഭൂമിയില് നിന്ന് ഏകദേശം 1600 പ്രകാശവര്ഷം അകലെയാണ് വെസെന് സ്ഥിതി ചെയ്യുന്നത്. ഒരു കോടി വര്ഷമാണ് ഇതിന്റെ പ്രായമായി കണക്കാക്കിയിരിക്കുന്നത്.<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-4018704269531974742020-04-06T05:21:00.000-07:002020-04-10T06:14:36.440-07:00ഫുറൂദ്<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-a2-8skVhyphenhyphennoHFtqPiEGUpuhwgvAIq_uUBXpJacn4T34F_NAd0wE__HO-7mHV5q3MsQfKiI_e_C0dvwgiNm1xyku20pe-DcTAXWxGtBSHp9xmTN4GloFfd0gaR6Fag7YTQzC3R2whRyE/s1600/Frud.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="501" data-original-width="573" height="279" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-a2-8skVhyphenhyphennoHFtqPiEGUpuhwgvAIq_uUBXpJacn4T34F_NAd0wE__HO-7mHV5q3MsQfKiI_e_C0dvwgiNm1xyku20pe-DcTAXWxGtBSHp9xmTN4GloFfd0gaR6Fag7YTQzC3R2whRyE/s320/Frud.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br /><br />ഇനി നമുക്ക് പിന്കാല്പാദം നോക്കാം. ഫുറുദ് എന്നാണ് ഈ നക്ഷത്രത്തിന് നല്കിയിരിക്കുന്ന പേര്. തിളക്കമുള്ളവയില് ഒന്ന് എന്നര്ത്ഥം വരുന്ന അല് ഫുറുദ് എന്ന അറബി വാക്കില് നിന്നാണ് ഈ പേരുണ്ടായിട്ടുള്ളത്. ബെയറുടെ നാമകരണ പദ്ധതി അനുസരിച്ച് ഇതിന്റെ പേര് സീറ്റ കാനിസ് മെജോറിസ് എന്നാണ് (ζ CMa) ഇതും ഒരു ദ്വന്ദ്വനക്ഷത്രമാണ്. ഒരു പൊതു പിണ്ഡകേന്ദ്രത്തെ ചുറ്റുന്ന രണ്ടു നക്ഷത്രങ്ങളെയാണ് ദ്വന്ദ്വനക്ഷത്രങ്ങള് എന്നു മുമ്പ് പറഞ്ഞത് ഓര്ക്കുമല്ലോ. ഫുറുദ് നക്ഷത്രങ്ങള് ഒരു പരിക്രമണം പൂര്ത്തിയാക്കാന് 675 ദിവസങ്ങളാണ് എടുക്കുന്നത്. ഭൂമിയില് നിന്ന് ഇതിലേക്കുള്ള ദൂരം 362 പ്രകാശവര്ഷം ആണ്. <br /> <br /> ഇതിലെ പ്രധാന നക്ഷത്രത്തിന് സൂര്യന്റെ നാലു മടങ്ങ് ആരവും എട്ടു മടങ്ങ് പിണ്ഡവുമുണ്ട്. സൂര്യന്റെ 3600 മടങ്ങ് തിളക്കമുള്ള ഫുറുദിന്റെ ഉപരിതല താപനില 18,700 കെല്വിന് ആണ്. 3 കോടി 20 ലക്ഷം വര്ഷമാണ് ഇതിന്റെ പ്രായമായി കണക്കാക്കിയിട്ടുള്ളത്.<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-91109418143066872052020-04-06T05:19:00.002-07:002020-04-10T06:14:54.544-07:00അധാര<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfRJK56Rr5hKoQyzT4KOS_NgPmzCZpLxSG3_1lRx2yHcOvlVzl0JeKRL53kEBxXxLaG-phg6wkf213F6E0Yk5JIKZECtKd3lI7qqp_NmxBF192PCI4pgB-EGq-h3G5L9UehXy2Fmhm7U0/s1600/Adhara.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="526" data-original-width="594" height="283" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgfRJK56Rr5hKoQyzT4KOS_NgPmzCZpLxSG3_1lRx2yHcOvlVzl0JeKRL53kEBxXxLaG-phg6wkf213F6E0Yk5JIKZECtKd3lI7qqp_NmxBF192PCI4pgB-EGq-h3G5L9UehXy2Fmhm7U0/s320/Adhara.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br /><br />വേട്ടപ്പട്ടിയുടെ പിന്കാലിലെ തിളക്കമുള്ള നക്ഷത്രമാണ് അധാരാ. കന്യക എന്നാണത്രെ ഈ പേരിനര്ത്ഥം. കാനിസ് മേജര് നക്ഷത്രഗണത്തിലെ തിളക്കം കൊണ്ട് രണ്ടാം സ്ഥാനത്തും ആകാശത്തു കാണുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളില് 22-ാം സ്ഥാനത്തും നില്ക്കുന്ന നക്ഷത്രമാണ് അധാര. എന്നാല് 50 ലക്ഷം വര്ഷങ്ങള്ക്കു മുമ്പ് ഭൂമിയില് നിന്നു നോക്കിയാല് ഏറ്റവും തിളക്കത്തില് കാണുന്ന നക്ഷത്രമായിരുന്നുവത്രെ അധാര. അന്ന് ഭൂമിയില് നിന്നും 34 പ്രകാശവര്ഷം അകലെയായിരുന്നുവത്രെ ഇതിന്റെ സ്ഥാനം. ഇപ്പോള് 405 പ്രകാശവര്ഷം അകലെ കിടക്കുന്ന ഈ നക്ഷത്രത്തിന് ഇത്രയും തിളക്കമുണ്ടെങ്കില് അന്ന് അതിന്റെ തിളക്കം എത്രയായിരിക്കും എന്നൊന്ന് അനുമാനിച്ചു നോക്കൂ. നക്ഷത്രങ്ങള് സ്പെയ്സിലൂടെ സഞ്ചരിച്ച് അവക്ക് സ്ഥാനമാറ്റം ഉണ്ടാവാറുണ്ട്. പക്ഷെ അധാരക്കുണ്ടായ അത്രയും സ്ഥാനഭ്രംശം മറ്റു നക്ഷത്രങ്ങള്ക്കൊന്നും രേഖപ്പെടുത്തിയിട്ടില്ല.<br /> <br /> പതിനേഴാം നൂറ്റാണ്ടില് ജീവിച്ചിരുന്ന ഈജിപ്ഷ്യന് ജ്യോതിഃശാസ്ത്രജ്ഞനായിരുന്ന അല് അക്സാസി അല് മൗക്കേത്ത് നിര്മ്മിച്ച നക്ഷത്രചാര്ട്ടില് ഇതിന് ഔള് അല് അഡ്സാരി എന്ന പേരാണ് കൊടുത്തിരുന്നത്. ചൈനക്കാര് ഇതിന് വില്ലും അമ്പും എന്നര്ത്ഥം വരുന്ന ഹൂ ഷീ എന്ന പേരാണ് നല്കിയത്.<br /> <br /> അധാര ഒരു ദ്വന്ദ്വ നക്ഷത്രമാണ്. ഒരു പൊതു കേന്ദ്രത്തെ ആധാരമാക്കി പരിക്രമണം ചെയ്തു കൊണ്ടിരിക്കുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളെയാണ് ദ്വന്ദ്വനക്ഷത്രങ്ങള് എന്നു പറയുന്നത്. 22,200 കെല്വിന് ആണ് ഇതിലെ പ്രധാന നക്ഷത്രത്തിന്റെ താപനില. സൂര്യനെക്കാള് 12.6 മടങ്ങ് പിണ്ഡവും 13.9 മടങ്ങ് ആരവും ഇതിനുണ്ട്. വളരെ ഉയര്ന്ന തോതില് അള്ട്രാവയലറ്റ് വികിരണങ്ങള് പുറത്തു വിടുന്നതായും കണ്ടെത്തിയിട്ടുണ്ട്. ഈ നക്ഷത്രം പുറത്തു വിടുന്ന മൊത്തം ഊര്ജ്ജത്തിന്റെ അളവ് നമ്മുടെ സൂര്യന് പുറത്തു വിടുന്നതിന്റെ 20,000 മടങ്ങ് ആണത്രെ. അള്ട്രാവയലറ്റ് പ്രകാശം നമുക്കു കാണാന് കഴിയുമായിരുന്നെങ്കില് ആകാശത്തില് ഏറ്റവും തിളക്കത്തില് കാണാന് കഴിയുന്ന നക്ഷത്രം ഇതാകുമായിരുന്നു.<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-31103725720981279702020-04-06T05:18:00.001-07:002020-04-10T06:16:33.329-07:00മിർസാം<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBBz0gzEx_J3dJFbvtMzIRXpW82d4QChu53c3SugfxQL5VVe46O8KPjjmNpkLicgS8nhDhsN_UTrzRlExJv8uKxg3wn6fpg6FTKe9NshprdtLTA2e9QVEUzUhudU8CU3pc4Xf5hkr-3Cc/s1600/Mirsam.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="510" data-original-width="708" height="230" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBBz0gzEx_J3dJFbvtMzIRXpW82d4QChu53c3SugfxQL5VVe46O8KPjjmNpkLicgS8nhDhsN_UTrzRlExJv8uKxg3wn6fpg6FTKe9NshprdtLTA2e9QVEUzUhudU8CU3pc4Xf5hkr-3Cc/s320/Mirsam.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
വലിയ വേട്ടപ്പട്ടിയുടെ (കാനിസ് മേജര്) മുന്കാലുകളിലൊന്നിനെ പ്രതിനിധീകരിക്കുന്ന നക്ഷത്രമാണ് മിര്സാം. അഗ്രദൂതന് എന്നര്ത്ഥം വരുന്ന മുര്സിം എന്ന അറബി വാക്കില് നിന്നാണ് ഈ നക്ഷത്രത്തിന് ഈ പേര് കിട്ടിയത്. ചൈനക്കാര് ഇതിനെ "പട്ടാളക്കാരുടെ ചന്തയിലെ ആദ്യത്തെ നക്ഷത്രം" എന്ന അര്ത്ഥം വരുന്ന ജുന് ഷി യീ എന്നാണ് വിളിക്കുന്നത്. മിര്സാം അടക്കമുള്ള കാനിസ് മേജറിലെ ഏതാനും നക്ഷത്രങ്ങളെ ചേര്ത്ത് പട്ടാളക്കാരുടെ ചന്ത എന്ന് അര്ത്ഥം വരുന്ന ഒരു നക്ഷത്രഗണമാണ് അവര് ഉണ്ടാക്കിയിരിക്കുന്നത്. ചൈനയില് നിന്നു തന്നെ കണ്ടെത്തിയ ആദ്യകാല നക്ഷത്രചാര്ട്ടുകളിലൊന്നായ ഡുന്ഹോങ് നക്ഷത്രചാര്ട്ടില് (സി.ഇ. 705-710) ഈ നക്ഷത്രത്തെ കര്ഷകന്റെ കോഴി എന്നര്ത്ഥം വരുന്ന യെജി എന്ന പേരാണ് നല്കിയിരിക്കുന്നത്.<br />
<br />
ഭൂമിയില് നിന്നും 500 പ്രകാശവര്ഷങ്ങള്ക്കപ്പുറത്താണ് ഈ നക്ഷത്രം സ്ഥിതി ചെയ്യുന്നത്. ഒരു ചരനക്ഷത്രമായ മിര്സാമിന്റെ കേവലകാന്തിമാനം ആറു മണിക്കൂര് കൊണ്ട് 1.97ല് നിന്ന് 2.01ലേക്കും തിരിച്ചും മാറിക്കൊണ്ടിരിക്കും. നഗ്നനേത്രങ്ങള് കൊണ്ട് തിരിച്ചറിയാന് മാത്രമുള്ള വ്യതിയാനമൊന്നും ഇതിനില്ല. സൂര്യന്റെ 13-14 മടങ്ങ് പിണ്ഡവും 8-13 മടങ്ങ് ആരവും ഇതിന് കണക്കാക്കിയിട്ടുണ്ട്. ഇതിന്റെ ബാഹ്യതാപനില 23150 കെല്വിന് ആണ്. സൂര്യന്റെത് 5778 കെല്വിന് ആണ് എന്നോര്ക്കുക. ഇതിന്റെ പ്രായം 130 ലക്ഷം എന്നു കണക്കാക്കിയിട്ടുണ്ട്.<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-39398827441496084232020-04-06T05:17:00.002-07:002020-04-10T06:16:52.271-07:00സിറിയസ്<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1ts8DJXTulg4ctvdBH7sSp9TTR3caYTcUnvTDSvU34QONZxWfZzGLGUYnabhyphenhyphen7yrZgPeErRw7yBURvwiq3_ZOsSdBT2C9C6nbFvIoixCZs6AeYl4Uc_wH5_0lwSLi9P51I6aZ3ALIwtE/s1600/Sirius.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="529" data-original-width="576" height="293" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1ts8DJXTulg4ctvdBH7sSp9TTR3caYTcUnvTDSvU34QONZxWfZzGLGUYnabhyphenhyphen7yrZgPeErRw7yBURvwiq3_ZOsSdBT2C9C6nbFvIoixCZs6AeYl4Uc_wH5_0lwSLi9P51I6aZ3ALIwtE/s320/Sirius.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br /><br />കാനിസ് മേജറിലെ ഏറ്റവും തിളക്കം കൂടിയ നക്ഷത്രമാണ് സിറിയസ്. ഭൂമിയില് നിന്നു നോക്കിയാല് സൂര്യന് കഴിഞ്ഞാല് ഏറ്റവും തിളക്കത്തില് കാണുന്ന നക്ഷത്രവും സിറിയസ് ആണ്. ഭൂമിയില് നിന്നും 8.6 പ്രകാശവര്ഷങ്ങള്ക്കകലെ സ്ഥിതി ചെയ്യുന്ന ഇത് യഥാര്ത്ഥത്തില് ഒരു ഇരട്ട നക്ഷത്രമാണ്. സിറിയസ് എ, സിറിയസ് ബി എന്നീ രണ്ടു നക്ഷത്രങ്ങള് പരസ്പരം ഒന്നു പരിക്രമണം ചെയ്തു വരാന് 50 വര്ഷം എടുക്കുന്നുണ്ട്. <br /> <br /> സൂര്യന്റെ ഇരട്ടി പിണ്ഡമുള്ള സിറിയസ് എയുടെ തിളക്കം സൂര്യന്റെ 25 മടങ്ങാണ്. സിറിയസ് ബി ഏതാണ്ട് സൂര്യന്റെ അത്ര തന്നെ പിണ്ഡമുള്ള നക്ഷത്രമാണ്. 200 കോടി വര്ഷത്തിനും 300 കോടി വര്ഷത്തിനും ഇടയിലായിട്ടാണ് ഇവയുടെ പ്രായം കണക്കാക്കിയിരിക്കുന്നത്.<br /> <br /> യൂറോപ്പില് ഇതിനെ ഡോഗ്സ്റ്റാര് എന്നാണ് അറിയപ്പെടുന്നത്. അവിടെ വേനല്ക്കാലത്ത് സൂര്യോദയത്തിനു തൊട്ടു മുമ്പായി കിഴക്ക് സിറയസ് ഉദിച്ചു വരുന്നതുകൊണ്ട് വേനല്ക്കാലത്തിനെ കാനിസ് ഡെയ്സ് എന്നും വിളിക്കാറുണ്ടത്രെ. ഈജിപ്തില് നൈല് നദിയിലെ വെള്ളപ്പൊക്കവുമായി ബന്ധപ്പെട്ടാണ് സിറിയസ് പ്രധാനമാവുന്നത്. സൂര്യോദയത്തിനു മുമ്പായി സിറിയസ് ഉദിക്കുന്നതു കാണാന് തുടങ്ങിയാല് നൈല് നദിയില് വെള്ളപ്പൊക്കത്തിനു സമയമായി എന്നവര് മനസ്സിലാക്കിയിരുന്നു. കടുത്ത വേനലില് കിളിമഞ്ജാരോ പര്വ്വതത്തിലെ മഞ്ഞുരുകിയാണ് നൈല് നദിയില് വെള്ളപ്പൊക്കമുണ്ടാവുന്നത്. ഇതു നോക്കി അവര് കൃഷിക്കു വേണ്ട പ്രവര്ത്തികള് ആരംഭിക്കും.<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-32439952736526472482020-04-06T05:16:00.000-07:002020-04-10T06:17:11.608-07:00കാനിസ് മേജർ<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiatLZnF6v_pog5ZYRamxMwS6xZVncpmiLFMBhCz1g4-yYd8hqvkHhcsgyPgT7R6IxAJjTBG4eTY1pmVfZx50l3gc4L0OwoGZ1dMFBYXfLYNaSqIHd1aRMiD4fqActHOz0fY258gqJ0UqI/s1600/Canis+Major.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="663" data-original-width="814" height="260" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiatLZnF6v_pog5ZYRamxMwS6xZVncpmiLFMBhCz1g4-yYd8hqvkHhcsgyPgT7R6IxAJjTBG4eTY1pmVfZx50l3gc4L0OwoGZ1dMFBYXfLYNaSqIHd1aRMiD4fqActHOz0fY258gqJ0UqI/s320/Canis+Major.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br /><br />വേട്ടക്കാരനെ തല്ക്കാലം നമുക്കു വിടാം. വേട്ടക്കാരന്റെ കാല്ചുവട്ടില് നമുക്കൊരു വേട്ടനായയെ കാണാം. ഇനി അതിനെ കുറിച്ചാവാം കുറച്ചു കാര്യങ്ങള്.<br /><br />ഓറിയോണ് ബെല്റ്റിലെ മൂന്നു നക്ഷത്രങ്ങളെ കൂട്ടിച്ചേര്ത്ത് തെക്കു കിഴക്കു ഭാഗത്തേക്ക് ഒരു രേഖ വരക്കാന് ശ്രമിച്ചാല് അത് നല്ല തിളക്കമുള്ള ഒരു നക്ഷത്രത്തിലേക്ക് എത്തിച്ചേരും. ഇതാണ് രാത്രികാലാകാശത്തില് ഏറ്റവും തിളക്കത്തില് കാണുന്ന സിറിയസ് എന്ന നക്ഷത്രം. ഇതും ഇതിനടുത്തുള്ള ഏതാനും നക്ഷത്രങ്ങളും കൂട്ടി വരച്ചാല് ഒരു നായയുടെ ഏകദേശ ചിത്രം കിട്ടും. ഇതാണ് കാനിസ് മേജര്. കാനിസ് എന്ന വാക്കിനര്ത്ഥം നായ എന്നാണ്. ടോളമിയുടെ അല്മജസ്റ്റില് ക്യോന് എന്ന പേരാണ് നല്കിയിരിക്കുന്നത്. നായ എന്നു തന്നെയാണ് ഈ വാക്കിനും അര്ത്ഥം. വേട്ടക്കാരന്റെ വേട്ടനായയായാണ് സാധാരണ നക്ഷത്രനിരീക്ഷണ ക്ലാസുകളില് ഇതിനെ പരിചയപ്പെടുത്താറുള്ളത്. ഇടവം (ഋഷഭം) എന്ന കാട്ടുകാളയുമായുള്ള പോരില് വേട്ടക്കാരനെ സഹായിക്കുകയാണ് ഈ വേട്ടനായ.<br /><br />ഇറാത്തോസ്തനീസ് ഇത് ഗ്രീക്ക് ഇതിഹാസത്തിനെ ലിലാപ്സ് എന്ന പട്ടിയെയാണ് പ്രതിനിധീകരിക്കുന്നത് എന്നു പറയുന്നു. ഗ്രീക്ക് രാജാവായ എറെക്ത്യൂസിന്റെ മകളും സെഫാലസിന്റെ ഭാര്യയുമായ പ്രോക്രിസിന്റെതാണ് ഈ പട്ടി. അതിവേഗതയുള്ള ഈ വേട്ടപ്പട്ടി ലക്ഷ്യം വെച്ചാല് പിന്നെ ആ ഇരകള്ക്കൊന്നിനും തന്നെ അതില് നിന്നും രക്ഷപ്പെടാന് കഴിയുമായിരുന്നില്ലത്രെ. ഒരിക്കല് വേട്ടക്കിടയില് ഒരബദ്ധത്തില് സെഫാലസിന്റെ അമ്പേറ്റ് പ്രോക്രിസ് മരിക്കുന്നു. സെഫാലസ് ലിലാപ്സിനെയും കൂട്ടി തീബ്സിലേക്കു യാത്രയാവുന്നു. (വടക്കന് ഏഥന്സിലെ ഒരു ചെറുപട്ടണമാണ് ഈ തീബ്സ്. പുരാതന ഈജിപ്തിലെ പ്രസിദ്ധമായ തീബ്സ് അല്ല.) ആ നഗരം ഒരു ചെന്നായയുടെ അക്രമത്തിന് ഇരയായിക്കൊണ്ടിരിക്കുകയായിരുന്നു അപ്പോള്. ആര്ക്കും കീഴടക്കാന് കഴിയില്ല എന്നതായിരുയിരുന്നു ആ ചെന്നായയുടെ പ്രത്യേകത. അവിടെക്കാണ് ഇരയെ കീഴടക്കുന്നതില് ഒരിക്കലും പരാജയപ്പെടാത്ത വേട്ടപ്പട്ടിയെന്നു പേരു കേട്ട ലിലാപ്സ് ചെന്നെത്തിയത്. അങ്ങനെ ചെന്നായയെ പിടിക്കാനുള്ള ദൗത്യം ലിലാപ്സിന്റെതായി. ലിലാപ്സ് ചെന്നായയെ പിന്തുടര്ന്നെങ്കിലും ചെന്നായയെ പിടിക്കാനായില്ല. പിടി കിട്ടി എന്നു തോന്നിയ സന്ദര്ഭങ്ങളിലെല്ലാം ചെന്നായ അതിസമര്ത്ഥമായി രക്ഷപ്പെട്ടു. പരാജയമറിയാത്ത ഇരയും വേട്ടപ്പട്ടിയും തമ്മിലുള്ള അന്തമില്ലാത്ത ഈ ഓട്ടം അവസാനിപ്പിക്കാനായി അവസാനം സിയൂസ് ദേവന് ഇടപെടുകയും രണ്ടിനെയും ശിലകളാക്കി മാറ്റുകയും ചെയ്തു. എന്നിട്ട് ലിലാപ്സിനെ ആകാശത്തു പ്രതിഷ്ഠിച്ചു എന്നാണു കഥ.<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-55333685340536146262020-04-06T05:14:00.001-07:002020-04-10T06:18:41.549-07:00ഒറിയോൺ നെബുല<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwIVsdWxEJhJtTc4n5MnLSMmwq5B9DXVPo_fAhUhgFwiadQS6sLf6hEH9dZKNU6TwZI0o3v220HquSWyP-R1UWCJ8F0pGWjPSbQ6MpUGRJ8nRuSlF1XsSAc6G2LgNRivVzfE5CmXEsmrw/s1600/Orion+Nebula.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1044" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwIVsdWxEJhJtTc4n5MnLSMmwq5B9DXVPo_fAhUhgFwiadQS6sLf6hEH9dZKNU6TwZI0o3v220HquSWyP-R1UWCJ8F0pGWjPSbQ6MpUGRJ8nRuSlF1XsSAc6G2LgNRivVzfE5CmXEsmrw/s320/Orion+Nebula.png" width="208" /></a></div>
<br />
<br /><br />ഓറിയോണിലെ പ്രധാനപ്പെട്ട നക്ഷത്രങ്ങളെയെല്ലാം പരിചയപ്പെട്ടു കഴിഞ്ഞല്ലോ. ഇനി നമുക്ക് ഒറിയോണ് നെബുലയെ ഒന്നു പരിചയപ്പെടാം. നക്ഷത്രാന്തരീയ പൊടിപടലങ്ങള്, ഹൈഡ്രജന് തുടങ്ങിയ വാതകങ്ങള്, എന്നിവയെല്ലാം ചേര്ന്ന് മേഘരൂപത്തില് പരന്നു കിടക്കുന്ന ഒരു സംഗതിയാണ് നെബുല എന്നു പറയുന്നത്. ഇങ്ങനെ പരന്നു കിടക്കുന്ന പദാര്ത്ഥങ്ങള് സാന്ദ്രീകരിച്ചാണ് നക്ഷത്രങ്ങള് രൂപം കൊള്ളുന്നത്. അതുകൊണ്ട് നക്ഷത്രങ്ങളുടെ നഴ്സറിയാണ് നെബുലകള് എന്നു പറയാറുണ്ട്. ഇങ്ങനെയുള്ള നെബുലകളുടെ കൂട്ടത്തില് പ്രശസ്തമായ നെബുലയാണ് ഒറിയോണ് നെബുല.<br /><br /> വേട്ടക്കാരന്റെ ബെല്റ്റിനു തൊട്ടു താഴെയായി കീഴ്പോട്ടു തൂങ്ങിക്കിടക്കുന്ന മൂന്നു നക്ഷത്രങ്ങള് കാണാം. ഇതലെ നടുവിലുള്ളത് ഒരു നക്ഷത്രമല്ല. അതാണ് പ്രസിദ്ധമായ ഒറിയോണ് നെബുല. നമുക്ക് നഗ്നനേത്രങ്ങള് കൊണ്ടു തന്നെ കാണാന് കഴിയുന്ന ഒരു നെബുലയാണിത്. ഒരു ദൂരദര്ശിനിയോ ബൈനോക്കുലറോ ഉപയോഗിച്ചാല് കുറച്ചു കൂടി നന്നായി കാണാന് കഴിയും. ഹബ്ബിള് ബഹിരാകാശ ദൂരദര്ശിനി ഇതിന്റെ കൂടുതല് മനോഹരവും വ്യക്തവും വിശദാംശങ്ങള് ഉള്ക്കൊള്ളുന്നതുമായ ചിത്രങ്ങള് ലഭ്യമാക്കിയതോടു കൂടി മാനം നോക്കികള്ക്ക് ഇത് വളരെ ഇഷ്ടപ്പെട്ട ബഹിരാകാശ വസ്തുവായി. മാത്രമല്ല ഈ ചിത്രങ്ങളുടെ സൂക്ഷ്മമായ പഠനം ഗ്രഹങ്ങളെയും ഗ്രഹയൂഥങ്ങളെയും കുറിച്ചുള്ള അറിവുകളില് വിപ്ലവകരമായ മാറ്റങ്ങള് വരുത്തി.<br /><br /><br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFmTFNngEvhedjZQP1EXEQ1DHlHHXMv9Mv_vi6AS4jAJ4LU3iuP7_qNy-KWCuErNy4S3dUiMHNsCqmVm4r3YCm4turz997qdE_wKp2gFxpkuFlP6XzJyc4BKLzYZTh1KshsiteTusPg3Y/s1600/Orion+Nebula.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFmTFNngEvhedjZQP1EXEQ1DHlHHXMv9Mv_vi6AS4jAJ4LU3iuP7_qNy-KWCuErNy4S3dUiMHNsCqmVm4r3YCm4turz997qdE_wKp2gFxpkuFlP6XzJyc4BKLzYZTh1KshsiteTusPg3Y/s200/Orion+Nebula.jpg" width="200" /></a>ഭൂമിയില് നിന്നും 1300 പ്രകാശവര്ഷങ്ങള്ക്കപ്പുറത്താണ് ഇപ്പോഴും നക്ഷത്രങ്ങളും ഗ്രഹങ്ങളും രൂപം കൊണ്ടുകൊണ്ടിരിക്കുന്ന ഈ പ്രദേശം. സൂര്യന്റെ 2000 മടങ്ങ് പിണ്ഡമുള്ള ഒറിയോണ് നെബുലയുടെ വ്യാസം 25 പ്രകാശവര്ഷമാണ്. പ്രകാശവേഗതയില് സഞ്ചരിക്കുന്ന ഒരു വാഹനം സങ്കല്പിക്കുകയാണെങ്കില് ഒരറ്റത്തു നിന്ന് ഇതിന്റെ മദ്ധ്യഭാഗം സ്പര്ശിച്ചുകൊണ്ട് കടന്നു പോകണമെങ്കില് 25 വര്ഷം അതിനു തന്നെ വേണം എന്നര്ത്ഥം. എന്തായാലും പ്രപഞ്ചത്തില് ഭൂമിയോടടുത്ത് നക്ഷത്രങ്ങളും ഗ്രഹങ്ങളും രൂപം കൊള്ളുന്ന ഒരു പ്രദേശമാണ് ഇത് എന്നതു കൊണ്ട് നക്ഷത്രങ്ങളെ കുറിച്ചുള്ള പഠനത്തില് ഒറിയോണ് നെബുല നമുക്ക് വളരെ പ്രധാനപ്പെട്ട മേഖലയായി തന്നെ തുടരും<br />
<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2735391768095046058.post-66895005720393753222020-04-06T05:12:00.001-07:002020-04-10T06:19:57.083-07:00അൽനിലം<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEYPSxMwC0ifoUyDViVumXUzj-VWuofQ7Ulok0RtUwDvXf5Bkq1yur2bOifWc-zCLZgAh7xmli4ULpkQwy2iiMcD0GqFoyCSS7WOaeQnxDbXNq2m5Fh7vKsKM_QEdn0C1rKM5QHvy5Bjg/s1600/Al+Nilam.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1044" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEYPSxMwC0ifoUyDViVumXUzj-VWuofQ7Ulok0RtUwDvXf5Bkq1yur2bOifWc-zCLZgAh7xmli4ULpkQwy2iiMcD0GqFoyCSS7WOaeQnxDbXNq2m5Fh7vKsKM_QEdn0C1rKM5QHvy5Bjg/s320/Al+Nilam.png" width="208" /></a></div>
<a href="https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=2735391768095046058" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"></a>ഇനി വേട്ടക്കാരന്റെ ബെല്റ്റിലെ നടുവിലെ നക്ഷത്രത്തെ കുറിച്ചു പറയാം. അല്നിലം എന്നാണ് ഈ നക്ഷത്രത്തിനു നല്കിയിരിക്കുന്ന പേര്. ഇന്ദ്രനീലം എന്നാണ് ഈ വാക്കിന് അര്ത്ഥം. തിളക്കം കൊണ്ട് ആകാശത്തു കാണുന്ന നക്ഷത്രങ്ങളില് 29-ാം സ്ഥാനവും ഓറിയോണിലെ നക്ഷത്രങ്ങളില് നാലാം സ്ഥാനവുമാണിതിനുള്ളത്. ഒരു അതിഭീമന് നീലനക്ഷത്രമായ അല്നിലം ഭൂമിയില് നിന്നും ഏകദേശം 2000 പ്രകാശവര്ഷങ്ങള്ക്കപ്പുറത്താണ് സ്ഥിതി ചെയ്യുന്നത്. സൂര്യനെക്കാള് 5,60,000 മടങ്ങ് തിളക്കമുള്ള ഈ നക്ഷത്രം സൂര്യന്റെ സ്ഥാനത്തായിരുന്നു എങ്കില് എന്തായിരുന്നേനെ അവസ്ഥ അല്ലെ? സൂര്യന്റെ 40 മടങ്ങ് പിണ്ഡവും 32.4 മടങ്ങ് ആരവുമുണ്ട് ഈ നക്ഷത്രത്തിന്. 27,500 കെല്വിന് ആണ് ഇതിന്റെ ബാഹ്യതാപനില. <br />
<br />സൗരവാതത്തെ കുറിച്ച് കേട്ടു കാണുമല്ലോ. സൂര്യന്റെ അന്തരീക്ഷത്തില് നിന്നും ചാര്ജിത കണങ്ങള് പുറത്തെക്ക് വീശിയടിക്കുന്ന പോലെ എല്ലാ നക്ഷത്രങ്ങളില് നിന്നും അവയിലെ പദാര്ത്ഥങ്ങള് പുറത്തേക്ക് തെറിച്ചു പോകുന്നുണ്ട്. ഇതിനെ നക്ഷത്രവാതം എന്നു പറയാം. ഇത് വളരെ ചെറിയ അളവിലൊന്നുമല്ല കേട്ടോ. സൂര്യനില് നിന്നും ഇങ്ങനെ ഒരു സെക്കന്റില് തെറിച്ചു പോകുന്ന പദാര്ത്ഥങ്ങളുടെ അളവ് ഏകദേശം 15 ലക്ഷം ടണ് ആണ്. ഇതിന്റെ രണ്ടു കോടി മടങ്ങാണ് അല്നിലത്തില് നിന്നും ഒരു സെക്കന്റില് നഷ്ടപ്പെട്ടു കൊണ്ടിരിക്കുന്നത്. ഒരു സെക്കന്റില് 2000കി.മീറ്റര് വേഗതയിലാണ് ഇവ നക്ഷത്രത്തോട് പിണങ്ങി പറന്നു പോകുന്നത്.<br /><br /><a href="https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=2735391768095046058"></a>ഇനി ഒന്നു പുറത്തിറങ്ങി നമ്മുടെ ഇന്ദ്രനീലത്തോട് ഒരു ഹായ് പറഞ്ഞു നോക്കൂ.....<style type="text/css">
p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }</style></div>
ഷാജിhttp://www.blogger.com/profile/18435288097994676505noreply@blogger.com0